+420 222 539 539
Po - Pá: 8 – 22 hod., So - Ne: 9 – 22 hod

Památky v okolí - Pension PRISLIN

  • Litoměřický hrad

    Litoměřický hrad

    Na Valech 265, Litoměřice, 41201

    (ve vzdálenosti 0,8 km od Pension PRISLIN)

    Bývalý královský středověký hrad patří mezi nejstarší stavby města a je součástí městské památkové rezervace. Byl pravděpodobně postaven za Přemysla Otakara II. v 2. polovině 13. století. Za Karla IV. byl přestavěn. V roce 1655 vyhořel a o sto let později z něj byl zbudován pivovar. V 80. letech 20. století byl goticky rekonstruován.
  • Dómský pahorek

    Dómský pahorek

    Litoměřice, 41201

    (ve vzdálenosti 0,9 km od Pension PRISLIN)

    Již v 11. století se zde rozkládalo asi na 6 ha knížecí a přemyslovské hradiště. Nyní se v areálu nachází katedrála sv. Štepána, biskupská rezidence, kapitulní konzistoř a kanovnické domky.
  • Pevnost Terezín

    Pevnost Terezín

    Terezín, 41155

    (ve vzdálenosti 2,8 km od Pension PRISLIN)

    V okrese Litoměřice se nachází velmi zajímavý objekt, který je jistě všem alespoň povědomý. Jedná se o pozdně barokní pevnost Terezín, která byla založena v roce 1780 Josefem II., který ji pojmenoval na počest sve matky Marie Terezie. Zahrnuje klasicistní, jednotně zbudované civilní i vojenské budovy a bývalý garnizónní empírový kostel z let 1805-1810. Po 2. světové válce byly smutně proslulá Malá pevnost a hřbitov umučených vězňů prohlášeny za národní kulturní památky.

  • Zřícenina Kamýk

    Zřícenina Kamýk

    Kamýk, 81432

    (ve vzdálenosti 4,8 km od Pension PRISLIN)

    Zřícenina hradu Kamýk stojí na kuželovitém čedičovém suku (382 m) nad stejnojmennou vsí na Litoměřicku v Ústeckém kraji. Z hradu se zachoval zbytek pětiboké obytné věže, kolem obvodová hradba a na jihu stěna s otvory po oknech. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Od zříceniny se otvírá pěkný výhled.

    Z pověření krále Jana Lucemburského byl počátkem 14. století vybudován hrad, který byl za Viléma Kamýckého ze Lstiboře v roce 1547 rozšířen. Kolem roku 1600 začal hrad pustnout, jeho zkázu urychlili Sasové za třicetileté války.

  • Zámek Ploskovice

    Zámek Ploskovice

    Ploskovice, 41142

    (ve vzdálenosti 5,1 km od Pension PRISLIN)

    Nedaleko Litoměřic dnes stojí barokní zámek. V letech 1545-75 vznikl na místě původní tvrze nejdříve renesanční zámek, poté co přestal majitelům vyhovovat, vybudovali v letech 1720-25 nový honosnější objekt ve stylu vrcholného baroka. Stvaba byla realizována podle návrhu Octavia Broggia. V roce 1805 přešlo panství do rukou Habsburků, kteří objekt upravili na letní sídlo pro rakouského císaře Ferdinanda I. Habsburského. V roce 1918 přešel zámek do vlastnictví státu a vzniklo zde letní sídlo Ministerstva zahraničních věcí. Nejčastěji zde pobýval Edvard Beneš se svojí manželkou. V zámeckém suterénu si můžeme prohlédnout grottu - umělou jeskyni s lasturovými fontánami a sochami atlantů na portálu. Neméně zajímavá je i vnitřní výzdoba, nástropní malby J. Navrátila, sochy V. Levého a fresky v kopuli reprezentačního sálu od V. Reinera . Součástí objektu je přilehlá barokní zahrada rozdělená na dvě části, doplněná bazény a rybníčkem. Zámek je přístupný veřejnosti.
  • Zámek Velké Žernoseky

    Zámek Velké Žernoseky

    Litoměřice, 80114

    (ve vzdálenosti 5,4 km od Pension PRISLIN)

    Na místě rytířské tvrze byl na konci 18. století vybudován barokní zámek. Na konci 19. století sem přišel významný dendrolog Arnošt Emanuel Sylva-Taroucca, od kterého v roce 1916 celé panství koupila pražská vinařská firma J. Oppelt a synovec, od té doby byl zámecký objekt účelově využíván – působila tady česká menšinová škola, pak výzkumná stanice, šlechtitelská vinařská stanice atd. Pozdně barokní zámek se nachází uprostřed obce Velké Žernoseky na Litoměřicku v Ústeckém kraji. Zámek je patrový obdélný objekt s dvoupatrovým rizalitem.

  • Kaple Navštívení Panny Marie na Hrádku

    Kaple Navštívení Panny Marie na Hrádku

    Kamýk, 81432

    (ve vzdálenosti 6,4 km od Pension PRISLIN)

    Hrádecká kaple leží nedaleko Kalvárie a Hrádku (asi 0,7 km) pod vrchem Strážiště cestou na Kamýk. Je zasvěcená Navštívení P. Marie. Je to barokní stavba z r. 1758, nedávno opravená, se štítem nad vstupním průčelím a sanktusníkem (věžička se zvonkem) na hřebeni střechy. Je otevřená, zajištěná pouze mříží.

  • Klášter Doksany

    Klášter Doksany

    Doksany, 41182

    (ve vzdálenosti 9,0 km od Pension PRISLIN)

    V letech 1144-1145 byl v Doksanech založen králem Vladislavem II. klášter premonstrátek. Největší rozmach prožil ve 13. a 14. století. Za husitských válek byl klášter napaden a vypleněn. Stejný osud potkal klášter i za třicetileté války, kdy byl několikrát vypleněn. V 17. století byl areál kláštera barokně přestavěn. V roce 1782 byl klášter zrušen. V 18. a 19. století byl areál kláštera přestavěn na zámek. Kolem zámku byl založen pěkný anglický park.

  • Hrad Kalich

    Hrad Kalich

    Třebušín, 80526

    (ve vzdálenosti 9,2 km od Pension PRISLIN)

    Nevelká zřícenina hradu Kalich stojí na stejnojmenném skalnatém vrchu nad Třebušínem na Litoměřicku v Ústeckém kraji. Z hradu se do dnešních dnů dochoval zbytek brány, strážní věže, zdí budov i sklep s valenou klenbou. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    V roce 1421 obsadil hrad Jan Žižka a začal se také psát z Kalicha. V roce 1437 byl hrad obléhán. Poslední zpráva o hradu pochází z roku 1470 – brzy poté hrad Kalich zanikl.

  • Hrad Oparno

    Hrad Oparno

    Velemín, 41131

    (ve vzdálenosti 9,2 km od Pension PRISLIN)

    Zříceniny gotického bezvěžového hradu z 1. poloviny 14. století, jež byl panským sídlem Smila Vchynského z Vchynic. Dnes leží v rozvalinách. Hrad zpustl po roce 1502. Oparno je zároveň obec a leží na severozápadním úpatí vrchu Lovoš u Lovosic. Kolem hradu vede modrá turistická stezka z Velemína právě na Lovoš a také naučná stezka spojující Oparno a Malé Žernoseky. Trosky hradu jsou volně přístupné.

  • Zámek Liběšice

    Zámek Liběšice

    Liběšice, 41146

    (ve vzdálenosti 11,2 km od Pension PRISLIN)

    Barokní zámek je významnou památkou obce Liběšice na Litoměřicku v Ústeckém kraji. Zámek je trojkřídlý objekt, uzavřený patrovým křídlem s věží a hodinami.

    Jezuité nechali v letech 1738 – 1752 vybudovat barokní zámecké sídlo, které vzniklo zřejmě podle projektu K. I. Dienzenhofera. Po zrušení řádu v roce 1773 vlastnil zámek náboženský a studijní fond. V roce 1838 koupil panství Ferdinand Lobkovic a v roce 1871 textilní velkoprůmyslník Josef Schroll, který upravil rezidenci na pohodlný zámek. V posledních letech byl zámecký objekt využíván jako ústav sociální péče.

  • Zřícenina hradu Košťálov

    Zřícenina hradu Košťálov

    Jenčice, 81431

    (ve vzdálenosti 11,5 km od Pension PRISLIN)

    Dominantní skalnatý vrch (přírodní památka) se zříceninou středověkého hradu při jihovýchodním okraji Českého středohoří. Nadmořská výška vrcholu činí 481m. Hrad byl postaven patrně ve 14 století Hazmburky či Slavětínskýmí, v 2. polovině 16. století zpustl. V současné době je hrad z bezpečnostních důvovů nepřístupný (vstup na vlastní nebezpečí). Z vrcholu je nádherný rozhled na okolní hrady Házmburk, Skalka nebo Oltářík a na celé České Středohoří. Především na jižních svazích Košťálova se vyskytují vzácná teplomilná společenstva.

  • Kostel sv. Petra a Pavla v Sutomi

    Kostel sv. Petra a Pavla v Sutomi

    Sutom 1, Třebenice, 41113

    (ve vzdálenosti 12,1 km od Pension PRISLIN)

    Kostel je přestavěn v pozdně barokním stylu O.Broggiem (1732). Při kostele stojí dřevěná zvonice, původně také z počátku 18. století, ale přestavěná v 19. století. Místo, kde kostel (přístupný jen výjimečně) a fara stojí, patří k jednomu z nejkrásnějších v širokém okolí. Z oken fary je vidět hrad Košťálov, Oltářík (Hrádek), Skalka a mimo dalších vrchů i observatoř na Milešovce. V bývalé farní budově nyní pracuje keramická dílna, která připravuje programy pro věřejnost.
  • TŘEBENICE / Litoměřicko

    TŘEBENICE / Litoměřicko

    Sutom 1, Třebenice, 41113

    (ve vzdálenosti 12,2 km od Pension PRISLIN)

    Město jmenováno již ve 13 stol, s pozdně gotickým kostelem z 15. stol./na náměstí a novogotickým kostelem = muzeem na okraji obce , poštou, zdravotním střediskem a dobrým autobusovým spojením do Lovosic, Ústní n.L., Litoměřic a Mostu je dobrým výchozím bodem pro turistiku po Českém středohoří. jednou z mnoha městkých částí je také obec Sutom, kde najdete příjemné ubytování v bývalé faře u sv. Petra a Pavla. Foto a historii najdete na www.mesto-trebenice.cz
  • Hrad Střekov

    Hrad Střekov

    Ústí nad Labem, 40001

    (ve vzdálenosti 13,3 km od Pension PRISLIN)

    Hrad Střekov se nachází na skále nad řekou Labe. Patří k nejlépe dochovaným hradním zříceninám v České republice. Založení tohoto původního strážního hradu se datuje k roku 1319. Vznikl z rozhodnutí českého krále Jana Lucemburského. je jednou z nejlépe dochovaných hradních zřícenin v České republice. V současnosti je navštěvovanou turistickou atrakcí. Tato romantická stavba díky své siluetě patří k symbolům města Ústí nad Labem.

  • Hrad a zámek Skalka

    Hrad a zámek Skalka

    Vlastislav, 41114

    (ve vzdálenosti 13,3 km od Pension PRISLIN)

    Zřícenina hradu Skalka stojí na skalnatém vrchu nad vsí Vlastislav na Litoměřicku. Z hradu se dochoval okrouhlý bergfrit z bílé opuky a zbytek zdiva bývalé brány. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.Přímo pod nimi stojí zámek, jednoduchý dvoupatrový objekt obdélníkového půdorysu, který má patra členěná pilastry. Zámek není veřejnosti přístupný. Nedaleko slovanského hradiště byl v 1. polovině 14. století vybudován gotický hrad. Pozdějšími majiteli hradu byli páni ze Sulevic a Hrzánové z Harasova. V roce 1639 zpustošili hrad Švédové, poté se hrad změnil ve zříceninu. Poblíž zříceniny hradu Skalka nechali Hrzánové z Harasova ve 2. polovině 17. století vybudovat podle projektu Antonia della Porty raně barokní zámek. Ve 2. polovině minulého století byl zámek opravován.
  • Zřícenina hradu Ostrý

    Zřícenina hradu Ostrý

    Sutom 1, Velemín, 41132

    (ve vzdálenosti 13,4 km od Pension PRISLIN)

    Zřícenina hradu Ostrý, nazývaného také Šarfenštejn, stojí na zalesněném čedičovém ostrohu (553 m n. m.) obtékaném řekou Ploučnicí nedaleko Benešova nad Ploučnicí na Děčínsku. Do dnešních dnů se dochovala část hradního zdiva a zbytky vysoké okrouhlé věže. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Hrad byl postaven Markvartici kolem poloviny 13. století. Mezi dalšími majiteli se pak vystřídali Michalovicové, Berkové z Dubé a Vartemberkové, za kterých byl hrad v roce 1445 dobyt a pobořen. Po roce 1515 byl hrad opuštěn a zpustl.
  • Barokní most v Budyni nad Ohří

    Barokní most v Budyni nad Ohří

    Budyně nad Ohří, 41118

    (ve vzdálenosti 13,9 km od Pension PRISLIN)

    Barokní most z let 1770-1773, který byl osazený umělecky hodnotnými sochami od B. Edera. Plastiky Krista na kříži a sv. Karla Boromejského jsou datovány do let 1772-1774. Na kamenném soklu s volutami a dietrichsteinským znakem je z pozdější doby nápis: Karel kníže Dietrichstein postavil most 1773 a sochy 1774. Na mostě ještě dříve stával kamenný kříž. Jedná se o dvouobloukový silniční most z opracovaných kvádříků a s nosností omezenou 20 tunami. Segmentové oblouky mají šestimetrové rozpětí a dvoumetrové vzepětí. Mostní konstrukce i plastiky byly poškozeny (podle jiných údajů dokonce zcela zničeny) projíždějícími tanky a nákladními vozidly v letech 1968-1978. Most, který vytváří výraznou krajinnou dominantu, byl opraven v roce 1996, nicméně sochařská výzdoba už na parapet vrácena nebyla.

  • Hazmburk

    Hazmburk

    Klapý, 41116

    (ve vzdálenosti 14,1 km od Pension PRISLIN)

    Zřícenina hradu Hazmburku se tyčí v Českém středohoří nad vesnicí Klapý. Jeho historie sahá až do počátku 14. století. Své jméno však dostal až o něco později, kdy ho po svém erbovém znamení pojmenoval Zbyněk Zajíc z Valdeka. Od 17. století je hrad neosídlen a pustne.

    Hazmburk je holý vrchol kopce ( 418 m.n.m.) se zříceninou hradu ze 13. století. Tento vrcholek je dominantou jižní části Českého středohoří a je viditelný zdaleka. Kopec se zvedá severním směrem od města Libochovice a je součástí Křesínských vrchů. Ve spodní části úbočí kopce byly založeny ovocné sady. Vydáme-li se na vrcholek kopce otevře se před námi nezapomenutelný rozhled do okolní krajiny a za příznivého počasí je možné z vrcholku dohlédnout i do Prahy. Na západním svahu kopce jsou velké sloupy z nefelitického čediče. Jižní svah je pokryt teplomilnými rostlinami. V jarním období tu rostou rozlehlé plochy fialek. Geologický podklad kopce se průběhu let projevil jako nestabilní, několikrát se čedičové suti sesunuly. Nedaleká ves byla zavalena v letech 1882, 1898 a 1900. Na vrchol kopce vedou tři značené turistické trasy. Z Libochovic se na Hazmburk vydáme severním směrem. Z obce Klapý, která se rozprostírá u západního úpatí vrcholku vede modře značená turistická stezka. Také z města Třebenice vede turistická značené trasa jihovýchodním směrem, jejíž cílem je právě vrcholek Hazmburk. V blízkém okolí vrcholku prochází trasy několika značených cyklostezek. Pro zpestření výletu na kole můžeme odbočit z cyklistické trasy a vydat se na vrcholek po turistické značce. Dostupné pouze pěšky celý rok
  • Zámek Velké Březno

    Zámek Velké Březno

    Velké Březno, 40323

    (ve vzdálenosti 14,3 km od Pension PRISLIN)

    Státní zámek Velké Březno se nachází východně od Ústí nad Labem. Patří mezi nejmladší zámky v České republice. V letech 1842-1854 dal zámek (vilu) vystavět nejvyšší purkrabí Českého království Karel Chotek z Chotkova a Vojnína, podle plánů vídeňského stavitele Foerstera. Budova zámku po svém dokončení vy padala poněkud jinak než dnes, byla mnohem jednodušší. Původní empírový zámek (vila) byl změněn nákladnou přestavbou v letech 1885-1910, na novorenesanční zámek, podle návrhů drážďanského architekta Fleischera. Velké Březno představuje typ malého šlechtického sídla a také jednu z posledních feudálních staveb na území ČR. Interiéry zámku nabízí dobové vybavení, které používala rodina Chotků. Z vnitřních prostor vyniká „jídelní sál“ s novorenesančním bohatě řezaným obložením a „zrcadlový sál“ s převýšeným stropem, krbem a štukovou výzdobou. Součástí zámeckého areálu je cenný přírodně krajinářský park. Na zámku pobýval mj.i hudební skladatel Franz List, přítel Chotků. Zámek je přístupný veřejnosti.
  • Městské opevnění Budyně nad Ohří

    Městské opevnění Budyně nad Ohří

    Budyně nad Ohří, 41118

    (ve vzdálenosti 14,3 km od Pension PRISLIN)

    Město bylo opevněno asi již před rokem 1300. Na základě starého vyobrazení ohradní zdi kostela s cimbuřím lze předpokládat, že i kostel měl vlastní opevnění. Do dnešních dob se zachovala gotická dispozice města se zbytky opevnění pocházejících ze 14. a 15. století. Hradby jsou prolomené střílnami a v jejich jihozápadním a severozápadním rohu stojí kulaté bašty se střílnami. Hradby se stýkaly s obrannými zdmi vodního hradu o síle 1,7 m a zmíněné dva vchody měly zdvihací most.

  • Hrad Budyně nad Ohří

    Hrad Budyně nad Ohří

    Budyně nad Ohří, 41118

    (ve vzdálenosti 14,4 km od Pension PRISLIN)

    Hrad je situován v malebném prostředí litoměřického kraje poblíž města Budyně nad Ohří. Předchůdcem středověkého hradu byla opevněná královská tvrz ze 13. století. Kamenný objekt byl chráněn vodním příkopem a močálovitým terénem břehu řeky Ohře. Roku 1336 získal hrad rod Házmberků, kteří jej přestavěli v gotickém stylu. Hrad byl zpevněn několika věžemi a v průběhu Husitských válek sloužil jako opěrný bod katolické strany a krále. V roce 1551 došlo k rozsáhlému poškození hradu v důsledku výbuchu prachárny. Po této události prošel hrad významnou přestavbou na renesanční zámek. V 19. století byla polovina hradu zbourána a druhá polovina se na přelomu 19. a 20. století dočkala generální přestavby. Zhruba v tomto stavu se hrad nachází nyní. Expozice zaujme pozdně gotickými a renesanční interiéry nebo mučícími nástroji místního kata včetně ceníku jednotlivých úkonů. Dále si můžete prohlédnout nástěnné malby ze 16. století ve Zlatém sále, něco z historie Budyně nad Ohří a vodního hradu, včetně archeologických nálezů a některé dochované prvky stavby jako vstupní brána s klenbou, spodek hranolové věže, hradby s polokruhovými baštami. Lákadlem hradu je určitě nově obnovená alchymistická dílna z počátku 17. století, kde proběhla spousta pokusů o výrobu likéru mládí nebo zlata. Podle pověsti se to podařilo a dodnes je pod hradem vyrobené zlato ukryto a stráží ho socha alchymisty tzv. Kvasnička.

  • Kostel sv. Václava v Budyni nad Ohří

    Kostel sv. Václava v Budyni nad Ohří

    Budyně nad Ohří, 41118

    (ve vzdálenosti 14,4 km od Pension PRISLIN)

    Původně dřevěný děkanský kostel, byl zasvěcený ku cti sv. Jana Křtitele. Přemysl Otakar I. jej nechal vystavit s kamene (ve slohu gotickém) a zasvětit ku cti sv. Václava. Kostel v budoucnu trpěl častými požáry, stejne jako celé město. Po velkém požáru (na konci 15. stol.), nechal Jan IV. Zajíc z Hazmburka, zvýšit děkanskou věž kostela a pod římsu nechal vložit znaky svého rodu a své manželky Markéty Minsterberské. Poté byl kostel opět několikrát vypálen. Ferdinand z Ditrichštejnu, nechal kostel opravit a střechu kostela zvýšit (1775) a upravit do cibulovitého tvaru (ve slohu barokním). V kostele je dnes možno vidět sochařskou a vnitřní výzdobu.

  • Zámek Milešov

    Zámek Milešov

    Milešov, 26234

    (ve vzdálenosti 14,4 km od Pension PRISLIN)

    Původní gotický hrad vznikl zřejmě na konci 14. století. Za Kaplířů ze Sulevic byl hrad v 16. století přestavěn na menší renesanční zámek s věžemi. Ve 2. polovině 17. století byl podle návrhu A. della Porty vybudován nový barokní zámek. Z roku 1707 pochází barokní zahradní pavilón. Po roce 1945 sloužil zámek jako školský a rekreační objekt, v posledních letech pak jako léčebna. Zámek stojí na skalnatém ostrohu nad obcí Milešov na Litoměřicku v Ústeckém kraji. Zámek je trojkřídlá barokní stavba, ke které přiléhá patrová budova pocházející ze staršího renesančního zámeckého objektu.

  • Královské pole - pomník Přemysla Oráče

    Královské pole - pomník Přemysla Oráče

    Řehlovice, 40313

    (ve vzdálenosti 15,2 km od Pension PRISLIN)

    Na Královském poli u obce Stadice nechali v roce 1841 Nosticové postavit pomník Přemysla Oráče. Královské pole bylo podle pověstí polem Přemysla Oráče. Pomník byl zhotoven podle návrhu architekta F. Staumanna a zdobí jej reliéfy, jež jsou dílem sochaře Josefa Maxe. Královské pole společně s pomníkem byly v roce 1962 vyhlášeny Národní kulturní památkou. Rozměry Královského pole sloužily ve středověku jako základ české polní míry. Ve Stadicích najdeme další památky připomínající Přemysla Oráče a to Přemyslův statek s pamětní deskou a Královský pramen.
  • Hrad Úštěk

    Hrad Úštěk

    Panský dvůr 803, Úštěk, 41145

    (ve vzdálenosti 15,4 km od Pension PRISLIN)

    Hrad je jednou z památek starobylého města Úštěk. Hrad tvoří dochovaný jižní palác s profilovanými okny ze 16. století. Původní hradní opevnění zaniklo. Za hradem je šikmý obloukový můstek k bývalé Roudnické bráně. Zřejmě na počátku 15. století vybudovali páni z Dubé hrad, který v roce 1428 vypálilo katolické vojsko. Hrad byl obnoven a jako panská rezidence sloužil až do začátku 17. století. V roce 1621 hrad získali jezuité a v roce 1677 jej nechali barokně upravit. Po zrušení řádu v roce 1773 sloužil hradní objekt jako pivovar, od roku 1779 tady byla sladovna. Později byl objekt rekonstruován. V době městských slavností je hradní nádvoří přístupné veřejnosti. Konají se tu zejména divadelních a hudebních vystoupení.

  • Starý Týn u Úštěka

    Starý Týn u Úštěka

    Úštěk, 41145

    (ve vzdálenosti 15,5 km od Pension PRISLIN)

    Starý Týn je stará chmelařská ves nedaleko Úštěka na Litoměřicku s tisíciletou historií. Někdejší význam obce je znát na členění a půdorysu zástavby, která přípomíná malé městečko s několika úzkými uličkami. Cenné jsou především dobře zachované zděné a roubené domy z 18. a 19. století. Od roku 1995 je Starý Týn vesnickou památkovou rezervací.

  • Zámek Libochovice

    Zámek Libochovice

    Libochovice, 41117

    (ve vzdálenosti 15,9 km od Pension PRISLIN)

    Půvabný zámek na levém břehu řeky Ohře je chloubou města Libochovice. Původní gotická tvrz byla kolem roku 1560 přestavěna na renesanční zámek, později barokně upravena(1683-90, dílo A. Porty). V kapli při severním křídle zámku se dochovalo původní gotické zdivo. Nevšední barokní kachlová kamna doplňují překrásné interiéry zámku. V roce 1787 se zde narodil přední český vědec Jan Evangelista Purkyně, jemuž je věnována jedna z expozic. Za prohlídku stojí přilehlý zámecký park s francouzskou zahradou, založený českým zahradníkem Janem Tulipánem. Do dnešní doby se zachovalo několik vzrostlých palem a kapraďorostů.

  • Hrad Oltařík (Hrádek)

    Hrad Oltařík (Hrádek)

    Podsedice, 81455

    (ve vzdálenosti 16,1 km od Pension PRISLIN)

    Zřícenina jednoduchého hradu Oltářík, nazývaného také Hrádek, stojí na strmé čedičové skále nad vsí Děkovkou na Litoměřicku. Oltářík měl čistě vojenský účel, tomu odpovídalo i jednoduché pojetí hradní stavby, z níž se do dnešních dnů zachovaly zbytky věžovité brány a zříceniny věžovitého obytného objektu. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Hrad nechal po roce 1426 k ochraně svého rozsáhlého panství vybudovat významný husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic, který hrad později prodal Janovi z Polenska a z Vršovic. V roce 1468 získali Oltářík Jan a Oldřich z Hazmburka. Pak hrad vlastnil Vilém z Illburka a Volf z Vršovic. V roce 1544 se hrad uvádí již jako pustý.

  • Zámek Trmice

    Zámek Trmice

    Trmice, 40004

    (ve vzdálenosti 16,2 km od Pension PRISLIN)

    Novogotický zámek je zajímavou památkou obce Trmice na Ústecku. Pozoruhodný je mramorový sál s obrazy Aloise Bubáka a také kazetové stropy v zámeckých sálech, k vidění je i stálá expozice z historie regionálního hornictví a průmyslu a také populární muzeum modelové železnice s výstavou modelů měst i železnice.

    V 1. polovině 17. století nechali Nosticové přestavět původní tvrz na barokní zámek, který byl v roce 1756 za sedmileté války sídlem hlavního stanu pruského krále Fridricha II. Ještě v roce 1926 byl zámek opraven, ale později zchátral a v roce 1965 byl starý zámek zlikvidován. Nový zámek byl v Trmicích vybudován v letech 1856 – 1863 ve stylu anglické novogotiky. V novém zámku sídlilo do roku 1964 městské muzeum, poté bylo pro havarijní stav uzavřeno a zámku hrozil zánik. Po osamostatnění obce Trmice v roce 1994 se podařilo památku rekonstruovat a zpřístupnit ji veřejnosti jako reprezentační kulturní centrum.

    Otevírací doba (zámek i muzeum) St 13:00 - 16:30 Ne 10:00 - 12:00, 13:00 - 16:30

  • Zřícenina Helfenburk

    Zřícenina Helfenburk

    Mírové náměstí 83, Úštěk, 41145

    (ve vzdálenosti 17,9 km od Pension PRISLIN)

    Zřícenina hradu Helfenburk leží nedaleko Úštěku, severovýchodně od Litoměřic. Pochází z poloviny 14. století. Původně sloužila jako šlechtický hrad, později hrad pražského arcibiskupství. Dodnes se dochovaly pouze zbytky, proto není známá původní podoba hradu. V době husitské revoluce zde byly uloženy cenné předměty ze Svatovítského chrámu, což dokazuje odolnost hradu a jeho nedobytnost. Zříceninou se nechali inspirovat i umělci. Například malíři Ludvík Buquoy a Antonín Pucherna, básník Karel Hynek Mácha a další. V současné době patří zřícenina do vlastnictví města Úštěk a o údržbu a průvodcovskou činnost se starají dobrovolníci. Celý areál včetně věže je přístupný o víkendech. Návštěvníky vedle samotného objektu láká i jeho poloha, protože se nachází v malebném údolí obklopeném lesy.

  • Konojedy

    Konojedy

    Litoměřice, 41201

    (ve vzdálenosti 18,2 km od Pension PRISLIN)

    Zámek v chátrajícím stavu
  • Zřícenina Blansko

    Zřícenina Blansko

    Ústí nad Labem, 40001

    (ve vzdálenosti 18,4 km od Pension PRISLIN)

    Zřícenina hradu Blansko z počátku 15. století leží u severovýchodního okraje Ústí nad Labem. První zmínka o hradu Blansko je z roku 1401. V 16. století byl hrad přestavěn. V roce 1585 se přestal hrad využívat jako panské sídlo a do poloviny 17. století sloužil jako vězení. Po tomto datu byl opuštěn a začal chátrat. Z hradu se dochovaly nepatrné zbytky paláce a bašt, studniční věž a brána. Z Ústí nad Labem dojdeme ke zřícenině Blansko po žluté turistické značce.

     

  • Hrad Kostomlaty

    Hrad Kostomlaty

    Kostomlaty pod Milešovkou, 41754

    (ve vzdálenosti 18,6 km od Pension PRISLIN)

    Zřícenina hradu u Kostomlat pod Milešovkou, zvaná též Sukoslav. Z turistického hlediska jde o jednu z nejatraktivnějších a nejkrásnějších zřícenin v ČR. Zdaleka viditelná je především hlavní válcová věž. Původní hrad byl vystaven pány z Rýzmburka na počátku 14. století, ale po přestěhování jeho dalších obyvatel do nížiny od 16. století chátral. Další pokusy o jeho znovuosídlení již byly neúspěšné. Vstup je volný a od parkoviště je zřícenina vzdálená jen cca 1Km.

  • Rašovice u Úštěka

    Rašovice u Úštěka

    Úštěk, 41145

    (ve vzdálenosti 18,8 km od Pension PRISLIN)

    Rašovice jsou malou vískou nedaleko hradu Helfenburk (Hrádek), asi 5 km východně od Úštěka. Rašovice jsou v kronikách zmiňovány již v polovině 13. století, později jako součást hrádeckého panství. Zatímco ve třicátých letech měly Rašovice cca 300 obyvatel, dnes tu trvale žije jen 40 lidí a většina stavení slouží k rekreaci. Ve vsi je mnoho krásných , až čtyřpodlažních roubených chalup a stodol, zajímavostí je také ulice směrem k Hrádku dlážděná kočičími hlavami. Od roku 1995 jsou Rašovice chráněnou památkovou zónou.

  • Kostely v Charvatcích

    Kostely v Charvatcích

    Martiněves, 81447

    (ve vzdálenosti 18,8 km od Pension PRISLIN)

    Obec Charvatce leží v jihozápadním cípu Litoměřického okresu. V obci najdeme dva kostely. Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie pochází z poloviny 13. století a leží v centu obce. V 18. století prodělal kostel barokní přestavbu a v roce 1897 byl kostel obnoven v gotickém slohu. Nedaleko něj stojí pseudobarokní kaple sv. Anny. Druhý gotický kostel pochází z roku 1911, stojí na jižním okraji obce a nyní slouží jako kostel hřbitovní.

  • hrad Ktomlaty

    hrad Ktomlaty

    Teplice, 41501

    (ve vzdálenosti 19,0 km od Pension PRISLIN)

    Témata: Hrad Kostomlaty - popis: Zřícenina starobylého hradu v rekonstrukci. Na hrad vedou ze stejnojmenné obce cesty dvě. První, vedoucí ulicí Sukoslavskou po modré značce se výstižně říká ,,Krpál". Druhá vedoucí ulicí Hřbitovní, kolem rybníčků je vyloženě promenádou. Odměnou za výstup Vám bude překvapivě příjemné prostředí ve starobylých zdech hradní zříceniny. A jestliže při troše štěstí zde narazíte na členy Občanského sdružení pro záchranu hradu Kostolaty, starajících se o hrad, pa možná nepohrdnete i malým občerstvením.
  • Zámek Třebívlice

    Zámek Třebívlice

    Třebívlice, 41115

    (ve vzdálenosti 19,0 km od Pension PRISLIN)

    Zámek v malé obci nedaleko Třebenic a Lovosic,na dohled Českého Středohoří.Zámek využívá základní škola.Ve volně přístupném parku se nachází pavilon s muzeem Ulriky von Lewetzov. Historie: První písemná zmínka o obci pochází z roku 1318. Tehdy byly Třebívlice rozděleny mezi více majitelů,měly dva dvorce a dvě tvrze. Horní třebívlická tvrz zanikla a nelze zjistit,kde stála. Dolní tvrz byla za vlády rodu Údrčských přestavěna na renesanční zámek. Majitelé se rychle střídali. Za vlády Vojtěcha Václava z Klebesberku (1787 - 1815) byl zámek přestavěn na barokní a za vlády jeho syna Františka Josefa (1815 - 1857) opět přestavěn a to ve stylu novoklasicistickém. Zámek proslavila jeho nevlastní dcera Ulrika von Lewetzov, poslední platonická láska J. W. Goetha. Panství zdědila a spravovala až své smrti r.1899. Po ní panství zdědil synovec Adalbert Rauch, který ho v r. 1901 prodal městu Most.

  • Zámek Kostomlaty pod Milešovkou

    Zámek Kostomlaty pod Milešovkou

    Kostomlaty pod Milešovkou, 41754

    (ve vzdálenosti 19,2 km od Pension PRISLIN)

    Barokní zámek je dominantou obce Kostomlaty pod Milešovkou na Teplicku v Ústeckém kraji. Zámek je dvoupatrový dvoukřídlý objekt. Z původních zámeckých interiérů a zařízení se nic nedochovalo.

    Zámek nechal v roce 1684 postavit na místě původní tvrze Jan Černín z Chudenic. V roce 1820 byl zámek rozšířen a v roce 1910 bylo přistavěno příčné křídlo s rizalitem. V roce 1888 byl zámek přeměněn na ženský nápravný ústav. V současné době slouží zámek jako výchovný ústav pro mládež.

  • Rotunda sv. Jiří a Vojtěcha na Řípu

    Rotunda sv. Jiří a Vojtěcha na Řípu

    Krabčice, 41187

    (ve vzdálenosti 19,5 km od Pension PRISLIN)

    Rotunda se nachází na hoře Říp a je zasvěcena sv. Jiří a Vojtěchu. Je postavena v románské stylu v první polovině 12. století. V průběhu 19. století byla stavba několikrát upravována a opravována. Od roku 1963 je rotunda národní kulturní památkou.
  • Hrad Hřídelík

    Hrad Hřídelík

    Blíževedly, 47104

    (ve vzdálenosti 19,6 km od Pension PRISLIN)

    Skromná zřícenina hradu Hřídelík stojí na pískovcové skalce nedaleko Blíževedel na Českolipsku v Libereckém kraji. Přístup k hradu byl veden chodbou vysekanou do pískovce. Dochovaly se obvodové zdi, sklep a chodba ve skále. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad byl vybudován ve 2. polovině 13. století na ochranu zdejšího biskupského majetku. Hřídelík byl využíván jako vězení pro provinilé kněze. V 15. století hrad zanikl.

  • Hrad Vrabinec (Vrabín)

    Hrad Vrabinec (Vrabín)

    Těchlovice, 81958

    (ve vzdálenosti 20,5 km od Pension PRISLIN)

    Nepatrné zříceniny hradu Vrabinec leží na čedičové skále nad soutokem Babětínského potoka s řekou Labe nedaleko Těchlovic na Děčínsku v Ústeckém kraji. Z hradu se dochovaly až 10 metrů vysoké zbytky hradních zdí mezi čtyřmi skalními útesy. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    V roce 1404 je doložen hrad Vrábník, který postavili kolem roku 1400 vladykové z Těchlovic. V držení hradu se vystřídali Lobkovicové, Vartemberkové, Šternberkové a opět Vartemberkové. V roce 1444 byl hrad Vrabinec zničen.

  • Ronov

    Ronov

    Blíževedly, 47104

    (ve vzdálenosti 21,5 km od Pension PRISLIN)

    Ronov je vrch (552 m n. m.) na Českolipsku, v nejsevernější výspě CHKO Kokořínsko. Od roku 1995 jsou dubovo-habrové porosty, suchomilná fauna i flora a suťové proudy Ronova chráněny jako přírodní památka. Na vrcholu kopce stojí zřícenina hradu.

    Původní hrad, postavený pravděpodobně ve 14. století, byl tvořen pouze obytnou věží na skále. V 15. století byl hrad opevněn. Od roku 1550 se již hrad neobývá, je prohlášen za zříceninu. Dochovaly se zbytky sklepů a část paláce. Hrad je volně přístupný.

  • Rané u  Kravař

    Rané u Kravař

    Kravaře, 47103

    (ve vzdálenosti 22,4 km od Pension PRISLIN)

    Rané je vesnička na Českolipsku, nedaleko vrchu Ronov, severně od Kravař. Zachovala se zde tradiční roubená stavení i známé podstávkové domy a osada žije díky poměrně špatné dopravní dostupnosti tak trochu vlastním životem. Kousek pod vesnicí u silničky najdete malebnou kapličku. V roce 1995 bylo Rané vyhlášeno vesnickou památkovou rezervací.

  • Hrad Doubravka

    Hrad Doubravka

    Teplice, 41501

    (ve vzdálenosti 22,9 km od Pension PRISLIN)

    Budete-li se někdy pohybovat v okolí okresního města Teplice, situovaného v západní části naší republiky, doporučujeme udělat si chvíli času a podniknout výšlap. Putovat budete na místo s názvem Doubravská Hora, kde stojí zřícenina hradu, který zde byl vystavěn v 15. století ve stylu tehdejší gotiky. Patří k němu vyhlídková věž, která vám zajistí nádherný výhled do okolního kraje.

  • Ruský památník bitvy u Přestanova

    Ruský památník bitvy u Přestanova

    Chlumec, 40339

    (ve vzdálenosti 23,0 km od Pension PRISLIN)

    Ruský pomník bitvy r. 1813 v Přestanově, kdy spojená vojska rakouská, ruská a pruská porazila Napoleonova maršála Vandamma. Za bitvy, ve které padlo 36 000 mužů, byla ves úplně zničena. Nedaleko společný hrob padlých. Pomník s bohyní Niké byl postaven v roce 1837 dle návrhu architekta Pietra Nobilleho. Vedle památníku tehdy vznikl i empírový strážní domek.

  • Zámek Světec

    Zámek Světec

    Zámek 1, Světec, 41753

    (ve vzdálenosti 23,7 km od Pension PRISLIN)

    Barokní zámek Světec se nachází ve stejnojmenné obci nedaleko města Bílina. Byl postaven na místě původního románského kláštera kanovnic božího hrobu ze 13. století (ženskou větev řádu Křížovníků s červeným křížem, která u nás měla jediný konvent právě ve Světci). Na počátku 18. století jej nechal vystavět hrabě Breuner. Roku 1973 byl zámek opraven a v současnosti jej využívá obecní úřad a naleznete zde i pamětní síň malíře a grafika Vojtěcha Preissiga, který se ve Světci roku 1873 narodil. Přístupno příležitostně.
  • hrad Kostomlaty

    hrad Kostomlaty

    Teplice, 41501

    (ve vzdálenosti 24,7 km od Pension PRISLIN)

    První zmíňka pochází z prosince roku 1333, kdy jej jeho stavitelé, páni z Rýzmburka prodávají. V celé řadě pozdějších majitelů vynií kralevic Karel, budoucí Otec vlasti Karel IV. V 15 století, v období husitských válek drží hrad rod pánů z Dubé stranící císaři Zikmundovi a tak se stává trnem v oku husitskému hejtmanovi Jakoubkovi z Vřesovic ovládajicímu prakticky celé okolí a ten na jaře rok u 1434 hrad oblehne ve snaze ho získat. Je to chvíle kdy Kostomlaty snad ovlivní české dějiny. Je konec května a u Lipan se rozhoduje o osudu husitského hnutí. U kostomlatského hradu leží možná až 3000 Jakoubkových bojovníků snažících se hrad dobýt. Na naléhání Prokopa Holého, husitského vůdce, Jakoubek nereaguje a tak tato bojová síla u Lipan chybí. Možná, že kdyby tito bojovníci posílili husity, tak bitva dopadla jinak. Ale historie žádné kdyby nezná. Historické prameny pouze zdělují, že Jakoubek z Vřesovic panství kostomlatské získal a všechna spory o něj vyhrál.Císař Zikmund mu jeho držení potvrdil. Možná právě za jeho neúčast v lipanské bitvě. V současné době má hrad v pronájmu od Lesů Č. R. ,,Občanské sdružení pro záchranu hradu Kostomlaty" zaměřujicí se jak na činnost spojenou s pracemi na zpevnění poškozeného zdiva, tak na péči o přicházející návštěvníky, kteří zde najdou příjemné, romantické prostředí a jistě nepohrdnou nějakým tím malým občerstvením. Pýchou novodobých ,,vlastníků hradu"je že turistům slouží o všech víkendech a jak oni sami tvrdí: ,, My a KARLŠTEJN v zimě nezavíráme". O spokojenosti návštěvníků ostatně dostatečně vypovídají zápisy v návštěvní knize. Celé Občanské sdružení netrpělivě očekává převod hradu do majetku obce Kostomlaty po němž, jak doufají nastanou jiné možnosti k získání prostředků na opravy. Do té doby se alespoň snaží hrad co nejvíce přiblížit veřejnosti a zda se jim to daří přenechají na posouzení jiným. A nakonec otázka. Kudy na hrad? Z obce Kostomlaty vedou cesty dvě. První, pohodlná, začíná hřbitovní ulicí a kolem bývalé hájovny a dvou rybníků pozvolna stoupá k hradu. Druhá vede ulicíSukoslavskou a je opatřena modrou turistickou značkou. Ovšem její název ,,Krpál" jistě hovoří za vše. Je jen na vás kterou cestou se vydáte, ale věřte: Nebudete litovat!
  • Zámek Peruc

    Zámek Peruc

    Peruc, 43907

    (ve vzdálenosti 24,9 km od Pension PRISLIN)

    Zámek Peruc se nachází ve stejnojmenné obci v Ústeckém kraji, východně od Loun. Zámek je trojkřídlý patrový objekt se zajímavými interiéry. V jižním křídle zámku se nachází pamětní síň Emila Filly vybavená původním mobiliářem s ukázkami z umělcovy tvorby a sbírek.

    Ve 13. století byl postaven hrad, z něhož se dochovalo sklepení a románské řádkové zdivo pod severním křídlem dnešního zámku. Páni z Peruce vybudovali v roce 1319 na místě sešlého hradu pevnou tvrz. Na konci 16. století byla tvrz přestavěna na renesanční zámek. V roce 1673 se zámek stal majetkem Ledeburů, za kterých byl zámek v 18. století upraven barokně a rokokově. Tehdy byl také vytvořen zámecký park. V letech 1814 – 1945 patřil zámek Thunům. Po roce 1945 obýval jižní část zámku malíř, sochař a grafik Emil Filla. Dnes je zámek majetkem obce Peruc.

  • Zámek Teplice

    Zámek Teplice

    Teplice, 41501

    (ve vzdálenosti 25,0 km od Pension PRISLIN)

    Na úpatí Krušných hor leží významné lázeňské město Teplice. Nejstarší české lázně, do kterých již na konci 15.stol. přijížděla řada významných osobností. Zámek vznikl v 16.století na zbytcích staršího románského kláštera a jeho iniciátorem byl Volf z Vřesovic. Postavil zámecký kostel a následně začal budovat hlavní budovu zámku. Uvnitř zámeckých budov jsou dochovány hodnotné interiéry. Patří mezi ně např. renesanční sál s malovaným kazetovým stropem, rokokový sál s bohatou štukovou výzdobou či pokoje s dobovým zařízením. V části zámku je umístěno regionální muzeum s expozicí lázeňství, historických hodin a teplické keramiky. Na vnitřním nádvoří je vyznačen půdorys klášterní basiliky s kryptou. Zámek je veřejnosti přístupný celoročně.
  • Kostel Sedmibolestné Panny Marie v Bohosudově

    Kostel Sedmibolestné Panny Marie v Bohosudově

    Krupka, 41742

    (ve vzdálenosti 25,1 km od Pension PRISLIN)

    Unikátní stavbu najdete v dnešní čtvrti města Krupka v severozápadních Čechách – v Bohosudově. Mezi lety 1701-08 zde byl podle návrhu Julia a Oktaviána Broggiů vybudován barokní chrám Bolestné Matky Boží. Historie tohoto místa je však delší. Již počátkem 15. století zde byla postavena malá dřevěná kaple připomínající křižáky padlé v bitvě u Ústí nad Labem. Později vznikl malý kostelík, od roku 1587 v majetku jezuitského řádu a právě Jezuité si o téměř 100 let později zvolili Bohosudov jako sídlo nové residence. Starší ohradní zeď byla rozšířena v dlážděný ambit a postupně v ní vyrostlo sedm poutních kaplí. Až následně byla zahájena stavba nového kostela. Ten má obdélníkový půdorys, půlkruhově uzavřený presbytář a na jižní i severní straně tři pravoúhlé kaple. Západnímu průčelí vévodí dvě vysoké hranolové věže s klasickou cibulovou střechou.

    Z vnitřní výzdoby jsou hodnotné především původní barokní oltáře, řezbářsky náročná kazatelna od F. Tollingera z roku 1714 či skříňové varhany z roku 1734.

  • Kyšperk

    Kyšperk

    Krupka, 41743

    (ve vzdálenosti 25,2 km od Pension PRISLIN)

    Zřícenina hradu Kyšperk se nachází asi 1 kilometr severovýchodně od vesnice Krupky. Jeho romantická poloha láká trempy ze všech koutů republiky. Hrad byl postaven počátkem 14. století, měl střežit obchodní cestu. Hrad později vlastnili pražští biskupové a to až do počátku 15.století. Roku 1526 hrad vyhořel a přestalo se o něj aktivně starat a zpustnul.

  • Zámek Jílové

    Zámek Jílové

    Mírové náměstí 39, Jílové, 40701

    (ve vzdálenosti 25,3 km od Pension PRISLIN)

    Zámek Jílové stojí na místě původní vodní tvrzi o které máme záznamy již ze 14.století. V té době byla lénem hradu Lipý (Česká Lípa). Roku 1529 ji získávají rytíři z Bünau. Ve druhé polovině 16.století zde nechávají zbudovat zámek, který jim sloužil jako rezidence v jejich Jílovském panství. V důsledku výsledků třicetileté války odcházejí páni z Bünau jako luteráni zpět do Saska a panství od nich kupuje roku 1629 Krištof Šimon z Thunu. Ztráta prestižní rezidenční funkce se na zámku podepíše tím, že jej zprvu využívali vrchnostenští úředníci a později zde byl v pronájmu dokonce i provoz k předení vlny. V letech 1928 - 1930 šlechtické rodiny Thun - Hohensteinů rekonstruovali objekt a vytvořili z něj své hlavní sídlo.

    U zámku je park s kašnou, jezírkem a terasovitou zahradou osázenou skalničkami. Po druhé světové válce byl zámek Thunům zkonfiskován. V současné době je v majetku města a funguje zde průvodcovské služba. Prohlídková trasa vede renesančními prostory v přízemí a bývalými thunovskými pokoji v prvním patře. Je možné navštívit i zámecký park.

  • Hrad Vítkovec

    Hrad Vítkovec

    Holany, 80039

    (ve vzdálenosti 25,5 km od Pension PRISLIN)

    Zřícenina hradu Vítkovec stojí na malé vyvýšenině mezi Holanským a Milčanským rybníkem nedaleko Holan na Českolipsku v Libereckém kraji. Vítkovec byl jedním z našich nejmladších hradů. Dnes hrad připomíná asi 7 metrů vysoké nárožní zdivo. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad nechal kolem roku 1546 postavit Václav z Vartemberka. Koncem 16. století Vítkovec zpustl a předhradí bylo zcela zlikvidováno lámáním kamene.

  • Lhota u Dubé

    Lhota u Dubé

    Dubá, 47141

    (ve vzdálenosti 25,6 km od Pension PRISLIN)

    Lhota je romantická osada asi 5 km severozápadně od Dubé na Kokořínsku. První zmínky o Lhotě pochází z přelomu 14. a 15. století, kdy náležela k hradu Čáp. Dnes již slouží většina stavení k rekreačním účelům, ale jde o mimořádně zachovaný soubor pro Kokořínsko typických roubených chalup, navíc mnohdy s částmi vytesanými přímo do skal. Ve Lhotě lze nalézt i zbytky celých skalních obydlí. Od roku 1995 je Lhota chráněnou památkovou rezervací.

    Ves je ideálním výchozím bodem do oblasti severního Kokořínska a to jak pro pěší, tak pro cykloturisty.

  • Zámek Liběchov

    Zámek Liběchov

    Liběchov, 27721

    (ve vzdálenosti 25,7 km od Pension PRISLIN)

    Na okraji kokořínské pískovcové oblasti, při soutoku Labe s Liběchovkou stojí barokní zámek. Objekt vystavěli na místě gotické tvrze, která byla v první pol. 18.stol. nahrazena renesančním zámkem, později ještě upravována. Interiéry jsou zdobené freskami od Josefa Navrátila (1838-43). V předzámčí stojí socha Persea od M. Brauna, pocházející z roku 1725, v parku barokní plastiky z druhé pol. 18. stol. a socha Kristových zázraků od J. Maxe(1845). Rozsáhlá rekonstrukce zámeckých prostor skončila v roce 1975. Umístěny zde jsou jedinečné sbírky asijských kultur Náprstkova muzea v Praze (otevřeno celoročně). Zámek Liběchov je spojen se začátky umělecké dráhy Václava Levého – českého klasicistního sochaře. Jeho nejzajímavější plastiky spojují okruh, začínající i končící u liběchovského zámku. Je vyznačen modrou turistickou značkou s délkou 12 km.

    Od roku 2002 je zámek kvůli následkům povodní uzavřený.

  • Zámek Bílina

    Zámek Bílina

    Bílina, 41801

    (ve vzdálenosti 25,8 km od Pension PRISLIN)

    Barokní zámek se nachází ve městě Bílina na Teplicku v Ústeckém kraji. Zámek je mohutná dvoupatrová obdélná budova s velkými nárožními třípatrovými pavilony. Na severní straně nádvoří je gotická bašta z konce 15. století nazývaná Manda. V hlavním italském sálu je štuková výzdoba ze 17. století. Z původního hradu se dochovalo sklepení vytesané ve skále a sklípková klenba v přízemí severního pavilonu.

    Původní gotický hrad vznikl ve 13. století. Od roku 1502 vlastnili hrad Lobkovicové, kteří jej nechali v letech 1675 – 1682 přestavět podle návrhu G. T. Tencally na raně barokní zámek. Další úpravy byly provedeny v 19. století. Zámek byl majetkem Lobkoviců až do roku 1945. 

    Nezpřístupněno veřejnosti

  • Kostel sv. Petra a Pavla v Bílině

    Kostel sv. Petra a Pavla v Bílině

    Bílina, 41801

    (ve vzdálenosti 25,9 km od Pension PRISLIN)

    Zmínku o bílinském kostelu sv. Petra a Pavle lze najít již v Kosmově kronice z roku 1125, ale dnešní stavba nedaleko Mírového náměstí vznikla až koncem 14. století a navíc byla výrazně přetvořena po požáru v roce 1568. Pozdně gotická trojlodní bazilika má pětiboce uzavřený presbytář a hranolovou věž v severozápadním nároží hlavní lodi. Čistě renesanční je mohutná dvoupatrová tribuna, z doby baroka pak pochází jižní i severní předsíň a kaplička sv. Rocha. Poslední větší úpravy proběhly na kostele mezi lety 1870-72 pod vedením L. Denharta.

    Zařízení kostela je směsicí mnoha stylů od baroka přes klasicismus až po různé pseudoslohy konce 19. století. Staršího data je kamenná křtitelnice a vzácné epitafy uvnitř i vně presbytáře.

  • Zámek Libouchec

    Zámek Libouchec

    Libouchec, 40335

    (ve vzdálenosti 26,0 km od Pension PRISLIN)

    Hospodářský dvůr se zámeckým objektem (původně tvrzí) postavený Günterem z Bünau koncem 16. století ve stylu saské renesance. Zámecké objekty nebyly téměř přestavovány a dnes jsou tak největším zachovaným objektem v saskorenesačním slohu u nás. Po roce 1948 byl pod správou Státního statku značně zdevastován. Od roku 2004 probíhá jeho zásadní rekonstrukce do původní podoby. Zatím je tedy možné obdivovat pouze exteriéry, ale majitelé intenzivně pracují na zpřístupnění veřejnosti a využití zámeckých prostor pro pořádání různých akcí.
  • Státní zámek Benešov nad Ploučnicí

    Státní zámek Benešov nad Ploučnicí

    Zámecká 51, Benešov nad Ploučnicí, 40722

    (ve vzdálenosti 26,1 km od Pension PRISLIN)

    Zámek, který je hlavní dominantou Benešova na Ploučnicí již několik staletí, patří mezi nejpozoruhodnější renesanční stavby u nás. Zámek se dělí na 2 části na horní a dolní. Horní zámek byl postaven v 1. polovině 16. století, i přesto jsou zde jasné prvky pozdně gotického stylu, pouze východní a západní průčelí je vystavěno v renesančním stylu. Dolní zámek byl postaven o něco později než horní a stejně tak i tato stavba je z části pozdně gotická a z části renesanční. Dříve byly zámky spojeny, avšak v průběhu 16. století se nenávratně rozdělily a už nikdy se je nepodařilo sjednotit.
  • Rosenburg

    Rosenburg

    Krupka, 41742

    (ve vzdálenosti 26,1 km od Pension PRISLIN)

    Hrad byl založen kolem roku 1320 z rozkazu českého krále Jana Lucemburského jako součást pohraničního opevnění. Byl vybudován na skále přístupné pouze ze severní strany. Původní strážní a obrannou funkci hradu vystřídala v 19. století v období romantismu funkce rekreační. Místo využívali především lázeňští hosté z Teplic k vycházkám a odpočinku. Byla zde vystavěna restaurace a díky proslulé růžové zahradě se hradu začalo říkat Růžový hrad (Rosenburg). Místo navštívili i tak významní lázeňští hosté jako J. W. Goethe či císařovna Marie Louisa. Svoji rekreační funkci plní hrad dodnes. Hradní zřícenina je volně přístupná. Průvodce je přítomný červenec a srpen, Út – Ne 10.00 – 17.00 hod.
  • Kostel Narození Panny Marie v Benešově nad Ploučnicí

    Kostel Narození Panny Marie v Benešově nad Ploučnicí

    Benešov nad Ploučnicí, 40722

    (ve vzdálenosti 26,2 km od Pension PRISLIN)

    V letech 1483-1557 byl v Benešově nad Ploučnicí, na malém návrší v severovýchodní části města, vystavěn kostel Narození Panny Marie. Do pozdně gotického trojlodního chrámu s podélně protaženým presbytářem byl zahrnuta i starší strážní věž, součást původních městských hradeb. K severní stěně presbytáře přiléhá tzv. Salhausenská kaple s řadou vzácných renesančních a raně barokních náhrobníků a epitafů. Naopak na jižní straně byla v roce 1748 přistavěna barokní sakristie. Celkově prodělal benešovský kostel od 17. do 20. století celou řadu přestaveb, ale žádná z nich radikálně nezasáhla do původního gotického jádra.

    Nejcennější částí interiéru je kazatelna z přírodního pískovce ze 16. století, jejíž nohu tvoří socha sv. Jana Křtitele od míšeňského mistra Hanse Köhlera. Další vybavení včetně oltářů je převážně barokní a rokokové.

  • Hrad Krupka

    Hrad Krupka

    Krupka, 41742

    (ve vzdálenosti 26,5 km od Pension PRISLIN)

    Zřícenina gotického hradu Krupka stojí na vysokém ostrohu, který odděluje horní a dolní část města Krupky, nacházejícího se na Teplicku v Ústeckém kraji. V měsíci červenci a srpnu mohou návštěvníci využít služeb průvodce, který provází všemi prostorami hradní zříceniny, vstupné je dobrovolné. Z původního hradu jsou dnes zachovány obě hradní brány se zdmi, části bašt a silná jižní štítová zeď, část jižní věže, zbytky budovy při západní zdi a sklepení pod troskami horního hradu. Památník u válcové věže připomíná pobyty J. W. Goetha v letech 1810 a 1813.

    Hrad, zvaný Rosenberg, byl vybudován na počátku 14. století k ochraně cínových dolů. Zpočátku tu sídlili páni z Koldic. V roce 1429 dobyli hrad husité, v roce 1436 byl obnoven. V letech 1471 – 1482 proběhla rozsáhlá pozdně gotická přestavba hradu a pak se zde vystřídala řada majitelů. Za třicetileté války byl hrad značně poškozen, navíc již nebyl obýván. V roce 1695 byla ještě v prostorách dolní části hradu postavena budova horního úřadu. Hradby se však postupně rozpadaly a hrad se změnil ve zříceninu. V 19. století byla část Krupky upravena na hostinec. Od roku 1825 vrchnost zpřístupnila celý areál veřejnosti. V nedávné době byly hradní zříceniny zakonzervovány.

  • Chudý hrádek

    Chudý hrádek

    Chlum, 80136

    (ve vzdálenosti 26,6 km od Pension PRISLIN)

    Zříceniny nevelkého hradu Chudý hrádek se ukrývají v lese na ostrohu nad rozdvojením Dolského údolí na Českolipsku v Libereckém kraji. Z hradu se dochovaly zříceniny paláce, jehož zdi dosahují výšky prvního patra a jsou prolomeny okénky a střílnami. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Původně zde existovalo slovanské hradiště. Berkové z Dubé využili ostrožny a na přelomu 14. a 15. století tady postavili gotický hrad. Na počátku 16. století získali Chudý hrádek Vartemberkové. Během 16. století však Chudý hrádek zpustl a postupně se změnil ve zříceninu.

  • Tvrz Kvítkov

    Tvrz Kvítkov

    Kvítkov, 80140

    (ve vzdálenosti 27,6 km od Pension PRISLIN)

    Zbytky skalní tvrze leží na západním okraji osady Kvítkov na Českolipsku v Libereckém kraji. Tvrz byla vestavěna mezi tři pískovcové bloky skal. Tvrz dnes připomíná vytesaná místnost, zbytky zdiva a studna.

    Tvrz se připomíná již v roce 1295, kdy zdejší panství vlastnil Jan z Kvítkova. V 15. století byla tvrz opuštěna.

  • Tvrz Jiljov

    Tvrz Jiljov

    Holany, 80039

    (ve vzdálenosti 27,6 km od Pension PRISLIN)

    Zbytky tvrze Jiljov leží na okraji Vřísecké obory na okraji pískovcové skály nedaleko Holan na Českolipsku v Libereckém kraji. Dochovaly se základy malého nepravidelného čtvercového stavení vytesané do skály. Na jižní straně ve skalním výklenku se zachoval otvor pro trám. Zbytky tvrze jsou volně přístupné

    Tvrz byla vybudována ve 14. století. Jiljov byl obydlen do roku 1454, poté byl opuštěn a zpustl, nikdy již nebyl obnoven.

  • Děčínský zámek

    Děčínský zámek

    Hřensko 82, Děčín, 40501

    (ve vzdálenosti 27,7 km od Pension PRISLIN)

    Jeden z největších a historicky nejvýznamějších zámků svého druhu v Čechách se nachází v Děčíně nad soutokem Labe a Ploučnice, v těsném sousedství Národního parku České Švýcarsko. Patří mezi největší a historicky nejvýznamnější objekty svého druhu v Čechách. Po několika přestavbách dospěl do podoby barokně-klasicistního zámku. Děčínský zámek leží nad soutokem Labe a Ploučnice. Zámek se nachází v Ústeckém kraji a je kulturní dominantou města Děčína. Jedinečným prvkem zámku je tzv. Dlouhá jízda, volně stoupající hlavní příjezdová cesta dlouhá téměř 300 metrů, která je obklopená vysokými zdmi s arkádami a byla vybudována v barokním slohu v roce 1672. Turisté si mohou také prohlédnout krásnou Růžovou zahradu s dvoupatrovým glorietem se schodištěm a terasou, na zábradlí jsou 3 sochy antických bohů od A. F. Kitzingera, na západní straně zahrady se nachází sala terrena s freskami. Na zámek v minulosti rádi zavítali mnozí vědci, malíři, hudebníci i politikové, např. Josef Dobrovský, Josef Jungmann, Fryderyk Chopin a také zde pobýval i sir Walter Scott. Zámek byl původně románským hradem, o němž je první zmínka z roku 1128. Hrad se stal střediskem správy děčínského panství. Po smrti krále Přemysla Otakara II. hrad krátce patřil Michalovicům. Roku 1305 ho Václav II. dědičně postoupil Vartemberkům, za kterých proběhla gotická přestavba hradu. V roce 1534 se majiteli stali rytíři z Bünau, za kterých byl hrad v 2. polovině 16. století přestavěn na renesanční zámek. V letech 1668 – 1683 nechal hrabě Maxmilián Thun-Hohenstein zámek přestavět ve stylu vrcholného baroka. V 80. letech 18. století prošel zámek poslední přestavbou, při níž získal svou dnešní raně klasicistní podobu. Zásluhou Thunů se zámek v 18. století stal významným kulturním centrem a později i místem politických jednání. Zámek sloužil jako šlechtické sídlo až do roku 1932, kdy ho Thunové prodali státu. Určitý čas zámek využívala armáda. V současnosti se dokončuje rekonstrukce zámku. Dostupné autem po celý rok
  • Kostel sv. Kříže v Děčíně

    Kostel sv. Kříže v Děčíně

    Děčín, 40501

    (ve vzdálenosti 27,8 km od Pension PRISLIN)

    Kostel sv. Kříže stojí nedaleko děčínského zámku, pod tzv. Dlouhou jízdou. Je nádhernou ukázkou barokní architektury a jednou z nejvýznamějších staveb tohoto slohu v severních Čechách. Byl dokončen roku 1691a jedná se o jednolodní tribunový chrám s mohutnou centrální kupolí, spojený krytou chodbou se zámkem. Jeho součástí je i kaplička zasvěcená Panně Marii Sněžné z 18 století.

    Uvnitř se dochovaly překrásné malby od nymburského mistra J. Kramolína z roku 1792.

    Několikrát do roku se v kostele konají koncerty Děčínského symfonického orchestru i dalších hudebních souborů.

  • Kostel Nanebevzetí P. Marie ve Zlonicích

    Kostel Nanebevzetí P. Marie ve Zlonicích

    Zlonice, 27371

    (ve vzdálenosti 27,9 km od Pension PRISLIN)

    Úpravnému městečku Zlonice severně od Slaného v okrese Kladno dominuje monumentální chrám Nanebevzetí Panny Marie, stojící na terase ve svahu nad nevýrazným zámkem. Původně středověkou svatyni v letech 1727 - 35 zcela přestavěli F. M. Kaňka a J. F. Hübner, údajně podle plánů K. I. Dienzenhofera na náklad hrabat Kinských. Kostel je vrcholně barokní stavbou na půdorysu kříže, s dvojicí věží po stranách presbytáře. Střecha je mansardová, věže mají cibulovité báně. K. I. Dienzenhofer byl rovněž autorem projektu fary, pozdně barokní patrové stavby z roku 1752. Podle pověsti vede z fary podzemní chodba až k soše sv. Onufria za obcí. Socha se prý pohybuje. Každý rok má urazit takovou vzdálenost, jak je široká špendlíková hlavička. Až dojde ke kostelu, nastane konec světa.

  • Zámek Vidim

    Zámek Vidim

    Vidim, 82562

    (ve vzdálenosti 28,2 km od Pension PRISLIN)

    Zajímavý barokní zámek se nachází v obci Vidim, v části Horní Vidim, na Mělnicku ve Středočeském kraji. Zámek je rozlehlá patrová budova na půdorysu písmene H, západní zámecké křídlo je dvoupatrové s vysokou hranolovou věží, která je zakončena cibulovitou bání. Před hlavním vstupem s bohatě zdobeným vysokým průčelím je architektonicky řešený parter se sochařskou výzdobou z konce 19. století, ukončený glorietem. K zámku přiléhá unikátní horský anglický park s romantickými stavbami a sochami.

    V polovině 18. století vybudovali Sweerts-Šporkové barokní zámek. V roce 1898 bylo přistavěno západní křídlo a celý zámecký objekt byl pseudobarokně upraven. Ve 2. polovině minulého století byl zámek upraven na domov důchodců.

  • Kostel sv. Václava v Malé Bukovině

    Kostel sv. Václava v Malé Bukovině

    Velká Bukovina, 40729

    (ve vzdálenosti 28,6 km od Pension PRISLIN)

    Nádherně zrekonstruovaný kostel svatého Václava, který vznikl na začátku 18. století v období vrcholného baroka, stojí  na Malé Bukovině . Na konci 18. století zde působil svérázný kněz Wenzel Hocke, jenž se později stal děkanem v kostele Navštívení Panny Marie v Horní Polici. Na konci minulého a na začátku tohoto století prošel celý poutní areál rekonstrukcí, která vyvrcholila novým vysvěcením 27. září 2003.

  • Kostel sv. Kateřiny ve Velvarech

    Kostel sv. Kateřiny ve Velvarech

    Velvary, 27324

    (ve vzdálenosti 28,8 km od Pension PRISLIN)

    Jednou z gotických památek Velvar je i kostel sv. Kateřiny na náměstí. Poprvé je připomínán jako farní v roce 1337 a jeho stavební vývoj není dosud úplně objasněn. Při opravě severní a jižní fasády v roce 1993 bylo zjištěno, že původní loď kostela byla zvýšena. Zřejmě se tak stalo v roce 1487, kdy byl kostel upravován mistrem Linhartem. Nejcennější dochovanou částí z té doby je dnešní sakristie v přízemí čtyřboké věže. Prostor je sklenut křížovou klenbou s hruškovitými žebry, která se protínají v kruhovém nezdobeném svorníku.

  • Státní zámek Duchcov

    Státní zámek Duchcov

    Nám.Republiky 9, Duchcov, 41901

    (ve vzdálenosti 28,9 km od Pension PRISLIN)

    Barokní zámek, upravený na poč.19.století v klasicistním slohu. Poslední majitelé, Valdštejnové, jej na počátku 20. století prodali Československému státu. Návštěvníky určitě zaujme velký sál s rodovou galerií a freskou V.V.Reinera, pokoje zámeckého služebnictva a jediné muzeum G.Casanovy. Zámek se nachází přímo na duchcovském náměstí. Z prohlídkových prostor můžete navštívit slavnostní schodiště, Valdštejnský sál s rodovou galerií a monumentální freskou V.V.Reinera, klasicistní chodbu s expozicí grafiky 17. a 18.století, Biliárový sál, pokoje Valdštejnského služebnictva z poslední třetiny 18.století, Pařížský salonek a knihovna. Atraktivní expozicí je byt Giacoma Casanovy (pracovna a ložnice), který na Duchcově prožil posledních 13 let svého života jako knihovník. Stálé expozice: V přízemí zámku expozice Poklady z depozitářů (restaurované sbírkové předměty : obrazy, porcelán, zbraně, truhly, brnění, postroj a čabraka z Valdštejnova koně) V zámeckém areálu není povoleno parkování ani vjezd, absolutně je zakázán vstup psů či jiného domácího zvířectva. Fotografování a filmování pouze vně objektu. zámek přístupný od dubna do října, zavírací den v dubnu a říjnu pondělí, úterý, květen až září pondělí, základní vstupné 50,-Kč Otevírací doba: leden - zavřeno únor -zavřeno březen - zavřeno duben –, 9.00-15.00 (poslední prohlídka) květen –, 9.00-17.00 (poslední prohlídka) červen –, 9.00-17.00(poslední prohlídka) červenec –, 9.00-17.00(poslední prohlídka) srpen –, 9.00-17.00 (poslední prohlídka) září –, 9.00-17.00 (poslední prohlídka) říjen –, 9.00-15.00 (poslední prohlídka) listopad - zavřeno prosinec - zavřeno Vánoce: zavřeno Velikonoce: otevřeno Zavírací den (dny):duben a říjen –, pondělí,úterý, květen až září . V případě svátku v pondělí, zavírací den: není Délka prohlídky: 50-60 min Základní vstupné 50,-Kč snížené 25,-Kč(děti, studenti, vojsko, důchodci, invalidé):držitelé karty ZTP, důchodci nad 70 let věku, studenti-držitelé karty Mládeže, ISIC, ITIC,IYTC, žáci základních škol rodinné vstupné: 120,-Kč skupinové vstupné: ne vstupné na výstavy v Galerii Giacomo : 1,-Kč dospělí, 1,-Kč děti cizojazyčný výklad: ano/ne N,A,R ( k dispozici též cizojazyčné texty N,A,R,F,Š,I vstupné s cizojazyčným výkladem: plné: 100,-Kč snížené: 50,-Kč mimo návštěvní dobu a mimo sezónu je ke vstupnému připočítán 100% příplatek
  • Kostel sv. Jakuba v Bedřichově Světci

    Kostel sv. Jakuba v Bedřichově Světci

    Bělušice, 82399

    (ve vzdálenosti 28,9 km od Pension PRISLIN)

    Kostelík Sv. Jakuba je dominantou vesničky Bedřichův Světec, která patří k obci Bělušice na Mostecku. Je postavem na terénní vyvýšenině ve středu obce, obklopen hřbitovem v atraktivním přírodním prostředí západního výběžku CHKO České středohoří.

    Počátek stavby spadá do pozdně románského období po r. 1230. Přestavěn byl po r. 1270 v ranně gotickém slohu. Renesanční věž byla přistavěna na přelomu 15. a 16. stol. K vnitřní výzdobě patří křížová klenba a cenné gotické fresky ze 14. stol. Předsíň je renesanční ze 16. stol. Románsko-gotický kostelík Sv. Jakuba byl v 1. třetině 13. stol. Součástí šlechtického dvorce. Kostelík sv. Jakuba je nejstarší dochovanou památkou mostecka.

  • Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Dubí

    Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Dubí

    Dubí, 41701

    (ve vzdálenosti 30,0 km od Pension PRISLIN)

    Kostel Panny Marie byl vystavěn z iniciativy hraběte Claryho a místních obyvatel, kteří uspořádali na konci 19. století dokonce veřejnou sbírku. Projektu se ujal italský architekt P. Bigaglio a v Dubí tak získalo jedinečnou dominantu, trojlodní baziliku ve stylu benátské gotiky. Ta působí i díky stavební materiálům (bílý a červený mramor) v krajině podkrušnohoří velmi exoticky. Součástí kostel ja i hrobka rodu Clary-Aldringenů.

  • Lovecký zámeček Dvojhradí

    Lovecký zámeček Dvojhradí

    Dubí, 41701

    (ve vzdálenosti 30,2 km od Pension PRISLIN)

    Lovecký zámeček Dvojhradí se nachází cca 1,5 km jihozápadně od obce Dubí a na okraji její místní části Mstišov v Krušných horách. Je lokalizován v oboře o rozloze cca 17 ha, která je přístupná veřejnosti. Návštěvníci mohou spatřit jeleny, daňky, srnky, divoká prasata i bažanty. Zvířata lze krmit (tvrdým chlebem, zeleninou, apod.), za dobrovolný poplatek si můžete krmivo zajistit na místě. Objekt byl postaven roku 1703. Nechal jej vybudovat František Clary-Aldringen pro svou manželku Tupperle. Současná podoba pochází z roku 1795. Je oblíbeným výletním místem.

    V provozu je výletní restaurace s otevírací dobou st-pá 14-20, so-ne 11-20.

    Otevírací doba obory je po-ne 9-20 h.

  • Klášter Panenský Týnec

    Klášter Panenský Týnec

    Panenský Týnec 10, Panenský Týnec, 43905

    (ve vzdálenosti 30,8 km od Pension PRISLIN)

    Františkánský klášter klarisek byl založený pány ze Žerotína pro jeptišky Anežského kláštera v Praze roku 1293. Mohutný chrám při klášteře nebyl nikdy dostavěn a je dodnes obklopen mnoha tajemstvími. Za husitských válek byl klášter i nedostavěný kostel zničen, avšak na rozdíl od kostela byl klášter obnoven a rozšířen. V 17. století sloužil jako letní sídlo pražských abatyší. Po zrušení kláštera roku 1782 jej spravoval náboženský fond. Roku 1797 jej koupil pražský kupec Jan Tuscany a jeho rodina přestavěla budovy kláštera v 1. polovině 19. století v zámeckém stylu. Od roku 1872 až do znárodnění patřil klášter rodu Herbersteinů. V současné době ho využívá obecní úřad, který tu má své kanceláře, obřadní síň a obecní knihovnu. Nedostavěný chrám je volně přístupný.
  • Evangelický kostel v Lounech

    Evangelický kostel v Lounech

    Louny, 44001

    (ve vzdálenosti 30,9 km od Pension PRISLIN)

    Stojí v Husově ulici na křižovatce ulic Komenského a Husova je asi o padesát let mladší než budova muzea nad ním. Postaven byl v r. 1897 v pseudorenesančním stylu. Je nejmladším, při Dni památek v r. 1998, zpřístupněným kostelem. Stavba je jednolodní, obdélného půdorysu, s trojboce uzavřeným presbytářem s přilehlou sakristií a hranolovou věží. Celý vnitřní prostor je kryt stropem. Zařízení, podobně jako okenní malby na sklech, pochází z konce 19. století. V kostele jsou varhany, v současnosti nepoužívané. V kostele jsou pravidelně pořádány mše a motlitby, občasná pěvecká vystoupení či koncerty, velkému zájmu se těší zejména štědrovečerní mše. K objektu přísluší fara na Husově ulici 1200.

  • Kostel sv. Mikuláše v Lounech

    Kostel sv. Mikuláše v Lounech

    Beneše u Loun 136, Louny, 44001

    (ve vzdálenosti 31,0 km od Pension PRISLIN)

    Kostel svatého Mikuláše je vrcholným dílem pozdní České gotiky a tvoří dominantu města Louny. Jedná se o trojlodní chrám s krouženou klenbou a jehlancovou střechou. V současné době je veřejnosti zpřístupněn ochoz věže. V roce 1995 byl kostel vyhlášen Národní kultruní památkou. První zmínka o lounském kostele je z roku 1332 a v tomto období byl kostel zasvěcen svatému Kříži. Koncem 14. století byl kostel přestavěn a nově zasvěcen svatému Mikuláši. Z původního kostela svatého Kříže byla ponechána pouze věž. V roce 1517 bylo město Louny včetně kostela zničeno požárem. Kostel byl obnovem a stavba byla dokončena v roce 1538. V interiéru kostela je velmi pěkný oltář zhotovený v roce 1701 až 1706 sochařem Jeronýmem Kohlem. Kazatelna pochází z roku 1540. Koncem 19. století byl kostel rekontruován architekty J. Mockerem a K. Hilbertem.

    Vyhlídka z ochozu věže je pro veřejnost otevřena: úterý – neděle: 10.00 – 17.00 hod.

  • Gotický dům čp. 48 Louny

    Gotický dům čp. 48 Louny

    Louny, 44001

    (ve vzdálenosti 31,1 km od Pension PRISLIN)

    Původně gotický dům v 16. století patřil rytířskému rodu Hrušků z Března. Nazýval se také Zlatá Hvězda. Počátkem sedmnáctého století jej vlastnil známý pražský stavitel Kašpar Oemichen z Oberheimu, poté město, které jej upravilo a používalo jako ubytovací hostinec. Znovu byl vystavěn zřejmě počátkem osmnáctého století, protože v letech 1641-1715 je uváděn jako spáleniště. V srpnu roku 1813 zde bydlel ruský car Alexandr I. V devatenáctém století byl dům v majetku rodiny Lippe. Cestovatel Lippe přivážel do Loun ze svých cest po Indonesii, Filipínách a Arábii četné sbírky etnografického charakteru a též i zbraně, které jsou nyní uloženy v Náprstkově muzeu v Praze.

  • Kostel Matky Boží v Lounech

    Kostel Matky Boží v Lounech

    Louny, 44001

    (ve vzdálenosti 31,1 km od Pension PRISLIN)

    Kostel Matky Boží se nachází v ulici Matky Boží a v ulici Na Foukalce, nedaleko autobusového nádraží v Lounech. Kostel se stavěl v letech 1491-1493. V roce 1612 k němu kamenický mistr Mikuláš Renkvic přistavěl věž. Portál v přízemí věže kostela má tvar oslího oblouku. Na věži byl umístěn reliéf  Vzkříšení Lazara od Vincence Strašryby, který byl původně osazen na hřbitovní zdi u kostela sv. Petra na západě Loun. Do roku 1789 se kolem kostela, jež byl ohrazen zdí, pohřbívalo. Roku 1913 byl kostel zrestaurován.

  • Zámek Mělník

    Zámek Mělník

    Mělník, 27601

    (ve vzdálenosti 31,1 km od Pension PRISLIN)

    Zámek je nejvýznamnější památkou města Mělník. Je ověnčen bohatou historií a ve známost vešel především svými rozsáhlými vinnými sklepy. Původně dřevěný hrad z 9. století byl přestaven na románský kamenný, ten pak na gotický kamenný hrad ze 13. století. V 16. století podstoupil hrad renesanční přestavbu. Svou raně barokní úpravu, která se konala v 17. století si zámek drží až dodnes. d roku 1949 mají ve vlastnictví původní majitelé, Lobkowitczové, kteří zpřístupnili rozsáhlou galerii s díly významných umělců.
  • Lounská synagoga

    Lounská synagoga

    Louny, 44001

    (ve vzdálenosti 31,1 km od Pension PRISLIN)

    Druhá největší synagoga v Čechách. V letech 1871-1872 ji vybudoval stavitel Johann Staněk z financí židovské obce. Slavnostní vysvěcení provedl rabín Abrahám Frank dne 18.3.1872. V roce 1911 byla renovována a uvnitř kompletně vyzdobena malbami. V průběhu tzv. křišťálové noci z 9. na 10. listopadu 1938 ji vypálili nacisté. Od té doby již nikdy nesloužila původnímu účelu. Objekt byl proslulý vynikající akustikou.

  • Hrad Starý Berštejn

    Hrad Starý Berštejn

    Vrchovany, 80872

    (ve vzdálenosti 31,3 km od Pension PRISLIN)

    Zřícenina hradu Starý Berštejn stojí na vrchu nad vsí Vrchovany na Českolipsku v Libereckém kraji. Dodnes se zachovala hradní věž a v jejím přízemí sklenutě valené zdivo a zbytek portálu, dále nevelké předhradí se zbytky bašt.

    Hrad nechal v 1. polovině 15. století pod názvem Berkenstein postavit Jindřich Hlaváč z Dubé. Pak se stal majetkem pánů z Vartemberka a v 16. století byl hrad opět majetkem pánů z Dubé. Před rokem 1576 dal Adam Berka z Dubé postavit nedaleko odtud zámek Nový Berštejn a poté byl hrad definitivně opuštěn a ponechán svému osudu.

  • Městské opevnění Loun

    Městské opevnění Loun

    Louny, 44001

    (ve vzdálenosti 31,3 km od Pension PRISLIN)

    Městské opevnění vznikalo souběžně se založením města od 2. pol. 15. století. Vnitřní gotické opevnění se nezachovalo úplně. Je patrné zejména v zadních prostorách domů v České ulici a i s parkánovým příkopem v ulici Na Valech. Místy jsou ve zdivu naznačeny i půdorysy hranolovitých bašt. Hradby je možno sledovat na jižní, západní i severní straně města, zejména procházka na šancích nad řekou je působivá. V Žižkově ulici jsou dvě dělové bašty. Hranolová věž a několik půlkruhových bašt.

    Součástí opevnění je Žatecká brána, jediná zachovalá brána. Byla postavena roku 1500. Je to uvedeno v jedné ze tří latinských sentencí vytesaných na průčelí. Nešlo o bránu v pravém slova smyslu, ta stávala poněkud východněji v Žatecké ulici; doba jejího zničení není známa. Dnešní Žatecká brána tvořila její předbraní a nebyla opatřena cimbuřím, nýbrž až do roku 1841 prkenným podsebitím. Původní městské opevnění je od osmdesátých let 20. stol. postupně restaurováno.

  • Zámek Veltrusy

    Zámek Veltrusy

    Veltrusy, 27746

    (ve vzdálenosti 31,5 km od Pension PRISLIN)

    Interiérová expozice je z důvodu rekonstrukce po povodni do odvolání uzavřena! Sbírka na záchranu a obnovu areálu státního zámku Veltrusy č.u. 19-2830050217/0100 . Bližší informace o sbírce vydané NPU-ÚOPSČ na tel. 274008111 nebo veltrusy@stc.npu.cz Zámek Veltrusy se nachází v obci téhož jména a je jedním z nejvýznamnějších barokních zámků v Čechách. Byl postaven na počátku 18. století Václavem Antonínem Chotkem. Mimo zámku je zde možné vidět přírodní krajinářský park, neogotický mlýn, umělé jeskyně atd. Rozsáhlý přírodně-krajinářský park s romantickými stavbami je volně přístupný. Náhradní expozice - Historické skleníky.
  • Kostel sv. Petra v Lounech

    Kostel sv. Petra v Lounech

    Louny, 44001

    (ve vzdálenosti 31,7 km od Pension PRISLIN)

    Kostel sv. Petra se nachází na severozápadě Loun na náměstí Benedikta Rejta. V písemných pramenech je kostel sv. Petra prvně připomínán roku 1359, pravděpodobně je však starší. Podle stavebně-historického průzkumu jsou jeho nejstaršími částmi jeho průčelí a loď, které mohou obsahovat možná i románské zdivo. Dnešní podoba kostela je výsledkem přestavby v letech 1456 -1463. V 90. letech 19. století jej restauroval architekt Josef Mocker. V letech 1573-1579 vyzdobil portály hřbitovní zdi plastikami místní kameník Vincenc Strašryba. V 16. a 17. století byl hřbitov u sv. Petra hlavním městským pohřebištěm. Za josefínských reforem roku 1789 byl kostel zrušen a odsvěcen a převzala ho obec, která jej zprvu pronajímala a pak prodala cítolibskému zbohatlíkovi Františku Hýrovi, který v něm plánoval zřízení rodinného mauzolea. Od roku 1892 patřil evangelické církvi, dnes je opět majetkem města.

  • Kostel Čtrnácti sv. Pomocníků v Lounech

    Kostel Čtrnácti sv. Pomocníků v Lounech

    Louny, 44001

    (ve vzdálenosti 31,8 km od Pension PRISLIN)

    Hřbitovní barokní kostel Čtrnácti sv. Pomocníků pochází z let 1714-1718 a byl postaven jako poděkování Bohu za odvrácení morové rány (město Louny zasáhlo několik velkých epidemií a zatímco během první morové rány r. 1680 postavili lounští jen oltář sv. Sebastiána a Rocha v hlavním kostele, po odvrácení druhé roku 1714 byl postaven tento kostel.

    Kostel je jednoduchou barokní stavbou. Nachází se v místech spáleniště obecního dvora, který lehl popelem za třicetileté války. Vedle kostela bývala do roku 1782 poustevna pro jednoho bratra řádu sv. Ivana, který se zde po zrušení řádu Josefem II. stal hrobníkem a kostelníkem.

  • Zřícenina Žerotín

    Zřícenina Žerotín

    Žerotín, 82529

    (ve vzdálenosti 32,0 km od Pension PRISLIN)

    Nevelké zříceniny gotického hradu Žerotín stojí na nízkém návrší nad stejnojmennou obcí na Lounsku v Ústeckém kraji. Z hradu se do dnešních dnů zachovaly pouze dva fragmenty zdiva, sklep a dvojité příkopy. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad postavili ve 13. století Žerotínové, kteří zde sídlili do poloviny 15. století, poté hrad vlastnili Zajícové z Hazmburka, páni z Klinštejna, Chotkové z Vojnína a další. Hrad byl obýván ještě v 16. století, za třicetileté války byl však zpustošen a pak zpustl.

  • Kostel sv. Šimona a Judy v Lenešicích

    Kostel sv. Šimona a Judy v Lenešicích

    Lenešice, 43923

    (ve vzdálenosti 32,0 km od Pension PRISLIN)

    Zhruba uprostřed návsi v Lenešicích je postaven původně románský kostel Sv.Šimona a Judy. Pochází ze třináctého století. Kostel je jednolodní s jednou věží. Západní průčelí kostela ja ukončeno hranolovou masivní věží se dvěma řadami románských okének. Věž kostela je původní, románská, a dle latinského nápisu na západním průčelí věže pochází rovněž ze třináctého století (nápis uvádí rok 1262). Kostel je sice původně románský, avšak později byl barokně přestavený – jeho nynější podoba je z let 1800-1802. Kolem kostela býval hřbitov, kde se pohřbívalo až do roku 1797, nyní je v jeho místech parčík. Kostel Sv.Šimona a Judy v Lenešicích patří mezi nejstarší památky tohoto druhu u nás.

  • Pomník obětem katastrofy na dole Nelson

    Pomník obětem katastrofy na dole Nelson

    Osek, 41705

    (ve vzdálenosti 32,0 km od Pension PRISLIN)

    Pomník je připomínkou důlního neštěstí z 3. ledna 1934, kdy v dole Nelson III u města Osek u Duchcova vybuchl uhelný prach. Při katastrofě zemřelo 140 horníků a je druhým nejhorším důlním neštěstím u nás. Pomník tvoří sousoší znázorňující truchlící rodiče mrtvého horníka. Pomník zhotovil v roce 1935 sochař Karel Pokorný podle návrhu architekta Josefa Gruse. V roce 1978 byl tento pomník vyhlášen Národní kulturní památkou.
  • Hrad Jestřebí

    Hrad Jestřebí

    Jestřebí, 47161

    (ve vzdálenosti 32,3 km od Pension PRISLIN)

    Malebná zřícenina hradu Jestřebí stojí na vysoké pískovcové skále na Českolipsku v Libereckém kraji. Hrad byl postaven na dvou stupňovitých skalních plošinách. Horní skalní blok není přístupný – jsou zde zbytky věže a paláce. Na dolním skalisku, které je přístupné točitým schodištěm, jsou nevelké zbytky zdí. Ze skály se otvírá nádherný výhled.

    Hrad vybudoval koncem 13. století Jindřich Berka z Dubé. V 15. století byl hrad několikrát dobýván. V roce 1547 se hrad Jestřebí uvádí již jako pustý.

  • Krušnohorská železnice Most-Dubí-Moldava

    Krušnohorská železnice Most-Dubí-Moldava

    Dubí, Pohraniční stráže 476/33, Mikulov, 82464

    (ve vzdálenosti 32,4 km od Pension PRISLIN)

    Jednou ze zapomenutých kulturních památek je bezesporu horská železnice vedoucí z Mostu přes Dubí do Moldavy v Krušných horách. Jedná se o úvraťovou železnici s úvraťovým nádražím v Dubí, tj. stejným směrem, kterým vjel vlak do stanice i odjíždí, i když nakonec jede jinam. V srpnu roku 1998 byla na základě podrobného projektu právem vyhlášena za kulturní památku ČR. Na trati je značné množství propustků, mostků, mostů, čtyři velké mosty a dva tunely. Podpořit dráhu můžete tím, že si uděláte výlet do Moldavy v Krušných horách, ráje turistů, cyklistů a lyžařů.

  • Zámek Nelahozeves

    Zámek Nelahozeves

    Nelahozeves, 27751

    (ve vzdálenosti 32,4 km od Pension PRISLIN)

    Zámek vznikal od roku 1553 pro Floriana Griespeka z Griespachu, jeho dokončení však přerušila smrt stavebníka roku 1588. Vnější fasády a některé interiéry se až do dnes zachovaly v téměř neporušené podobě. K nejzajímavějším prostorům patří tzv. Rytířský sál s kamenným krbem a nástropní malbou. Bohaté vybavení zámku pochází především z hlavního sídla rodu Lobkoviců, z roudnického zámku. K nejobdivuhodnějším zámeckým sbírkám patří především bohatá obrazárna s díly významných evropských mistrů (např. Bruegel, Canaletto, Rubens, Velasquez a Veronese) a jedna z největších sbírek španělských portrétů 16. a 17. století, uložených mimo Španělsko. Zámecké prostory nabízí prohlídku nábytku, středověké relikviáře a jiné církevní předměty, sbírku keramiky, umělecké předměty ze stříbra a jiných kovů, stříbrné nádobí, staré hudební nástroje a rukopisy Beethovena a Mozarta.

  • Kristin Hrádek

    Kristin Hrádek

    Děčín, 40501

    (ve vzdálenosti 32,5 km od Pension PRISLIN)

    Kristin Hrádek se nachází na Děčínsku v Ústeckém kraji. Zámek tvoří půvabný areál tří budov, hřiště a parkoviště, obklopený lesy. Nejvýstavnější částí je prostřední patrová budova s vysokou mansardovou valbovou střechou, obklopená v patře pavlačí. Vedle ní je stavení se sedlovou střechou a tzv. rytířským sálem se sloupy a starým krbem, třetím objektem je hájovna, která byla po požáru v roce 1741 obnovena.

    V letech 1734 – 1735 nechal Jan Josef z Thun-Hohensteinu postavit lovecký zámek a pojmenoval jej podle své manželky Marie Christiany Christianburg. V současné době slouží zámecký areál jako ubytovací zařízení.

  • Zámek Cítoliby

    Zámek Cítoliby

    Cítoliby, 43902

    (ve vzdálenosti 32,5 km od Pension PRISLIN)

    Barokní zámek se nachází v městečku Cítoliby na Lounsku v Ústeckém kraji. Zámek je patrová trojkřídlá budova, která má v nádvoří východního křídla arkádovou chodbu. U jižního křídla je venkovní schodiště do zrcadlového sálu, dále sluneční hodiny. V přízemí jižního křídla jsou klenuté místnosti s nástropní štukovou výzdobou, v patře je hlavní zrcadlový sál.

    Původní tvrz byla po polovině 17. století přestavěna na barokní zámek. V 80. letech 17. století byla založena zámecká zahrada. V letech 1717 a 1731 byl zámek přestavěn.

  • Hrad Kokořín

    Hrad Kokořín

    Kokořín, Kokořín, 27723

    (ve vzdálenosti 32,5 km od Pension PRISLIN)

    Hrad zřejmě postavil počátkem 14.stol. Hynek Berka z Dubé. V dobách husitských válek byl zpustošen a na konci 15. století byl obnoven v gotické podobě pány z Klimštejna. Po změnách majitelů byl hrad na základě příkazu Ferdinanda II. pobořen z obav, aby se nestal opěrným bodem císařových nepřátel. Od poloviny 17. století hrad nebyl obýván a pustl. Až v roce 1894 koupil zříceninu měšťan Václav Špaček ze Starburku, poslední soukromý majitel hradu, který se rozhodl hrad rekonstruovat. V letech 1911 až 1918 architekt Eduard Sochor provedl romantickou obnovu objektu. V současnostihrad chrakterizují pěkné interiery, kopie historických zbraní, atd. Dominantou hradu je 38m vysoká vyhlídková věž a palác. Tyto části hradu představují obytnou a obrannou funkci hradu. Karel Hradby mají vyhlídkový ochoz. Hynek Mácha se zde inspiroval ke svému dílu Cikáni. Hrad je opředen mnoha pověstmi. Otevírací doba: duben a říjen: 9.00-16.00 So, Ne, svátky květen až září: 9.00-17.00 mimo Po leden, únor, březen, listopad, prosinec - pouze po dohodě Prohlídka s průvodcem trvá 1 hodinu. V objektu je polední přestávka 12.00 - 13.00. Parkovat lze v nedalekém Kokořínském dole.
  • Hrad Lipý

    Hrad Lipý

    Česká Lípa, 47001

    (ve vzdálenosti 32,7 km od Pension PRISLIN)

    Zřícenina zámku se nachází ve městě Česká Lípa v Libereckém kraji. Z kdysi honosné stavby zůstala pouze zřícenina se zachovaným zdivem v přízemí, dále část hradby a dvě brány. Na okraji zámecké zahrady stojí renesanční letohrádek Červený dům z 2. poloviny 16. století s lodžií, sgrafity, freskami a arkádami.

    Původní vodní hrad byl vybudován ve 13. století. Nejznámějším majitelem hradu byl Jindřich z Lipé, který výrazně zasahoval do politického dění ve 13. století. Až do poloviny 17. století tady pak sídlili Berkové z Dubé. V 16. století byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Po bitvě na Bílé hoře byl zámek majetkem Albrecht z Valdštejna a Rudolfa Kounice. V roce 1643 byl zámek vypleněn Švédy a poté již nesloužil jako sídlo panství. V 19. století tu byla kartounka, později rafinérie cukru, po 2. světové válce byl zámek prázdný. V roce 1957 byl zámek stržen.

  • Cisterciácký klášter Osek

    Cisterciácký klášter Osek

    Osek, 41705

    (ve vzdálenosti 32,9 km od Pension PRISLIN)

    Založení cisterciáckého kláštera v Oseku se vztahuje k roku 1191 a je spojené se jménem velmože Milhosta. Největší přestavby se pak klášter dočkal na přelomu 17. a 18. století, kdy dostal barokní podobu. Na přestavbě se podílel stavitel Oktavián Broggio. Koncem 2. světové války byl klášter poškozen bombardováním a po opravě byla cisterciácká komunita zrušena a klášter sloužil jiným řádům. Roku 1991 byl však Osecký klášter opět vrácen cisterciákům. Tato národní kulturní památka je veřejně přístupná. Prohlídkový okruh sestává ze starého konventu, který je jedním z nejstarších gotických prostorů v Čechách, křížovou chodbu, klášterní kostel Panny Marie a z dalších prostor. Nalezneme zde i rozsáhlé zahrady, velmi cenný je také kamenný čtecí pult z kapitulní síně.
  • Barokní statek Vtelno

    Barokní statek Vtelno

    Most, 43401

    (ve vzdálenosti 33,3 km od Pension PRISLIN)

    Vtelno náleželo k typickým zemědělským vsím, jejíž zemědělský charakter se nezměnil ani během druhé poloviny devatenáctého století. Vedle klášterního velkostatku zde ještě na počátku dvacátého století působilo sedm velkých hospodářství. Objekt barokního statku čp. 32 ve Vtelně byl vyhlášen kulturní památkou. Statek byl vystavěn v letech 1836 -1838 a tvoří jej tyto objekty - obytné stavení, malá sýpka, brána, velká sýpka, stodola, kovárna a zděná kolna. Během doby prošel několika úpravami. Za první republiky byl vyvlastněn církvi a prodán rodině současných majitelů, kterým byl za války nejprve zabrán nacisty, po válce opět navrácen, a po roce 1948 znárodněn a převeden do vlastnictví socialistických státních statků. V roce 1979 již zcela zdevastovaný statek uchránili před úplnou zkázou památkáři, kteří jej zrekonstruovali pro účely Střediska pro těžební oblast, jemuž sloužil jako archiv a depozitář památek převezených z likvidovaných obcí Mostecka. V současné době byl opět navrácen rodině původních majitelů. Nyní je zde sídlo občanského sdružení Čajovna Óm a restaurace.

  • Kostel Povýšení sv. Kříže ve Vtelně

    Kostel Povýšení sv. Kříže ve Vtelně

    Most, 43401

    (ve vzdálenosti 33,7 km od Pension PRISLIN)

    První písemná zmínka o farnímu kostele Povýšení svatého Kříže se vztahuje k roku 1377, první farář je doložen k roku 1384. Původní kostel stál zřejmě ve farské zahradě, ale roku 1710 vyhořel i s farou. Nový vtelenský kostel nechal vybudovat opat P. Jeroným Besnecker. Je dílem italského stavitele působícího na Litoměřicku, Octavia Broggia, který jej postavil v letech 1736 až 1738 a zároveň s kostelem byl vybudován i hřbitov. Vyhořelá fara byla obnovena v letech 1711 až 1713. Budova fary je obdélná jednopatrová, má valbovou střechu s volskými oky a středový rizalit s portálem v přízemí.

  • Krušnohorská železnice Most-Dubí-Moldava

    Krušnohorská železnice Most-Dubí-Moldava

    Pohraniční stráže 476/33, 417 01 Dubí 1, Dubí, 41701

    (ve vzdálenosti 34,3 km od Pension PRISLIN)

    Unikátní horská železnice s vysokými mosty, tunely, propustky, která nemá v naší republice obdoby a je právem vyhlášena kulturní památkou ČR. V so,ne, sv a prázdniny jezdí posílené vlaky. Navštivte ji! Na její propagaci, pomoc a záchranu byl založen Klub přátel krušnohorské železnice. www.volny.cz/krusnohordraha - informace o trati, o obcích podél trati, jízdní řády web.quick.cz/moldava-draha - informace o trati, občansakém sdružení za její záchranu Má i svoji turistickou známku, kterou získáte na adrese občanského sdružení: Dubí 1, Pohraniční stráže 476/33 nebo v pracovní dny na městském úřadě v Dubí.
  • Hrad Houska

    Hrad Houska

    Houska 1, Okna, 80047

    (ve vzdálenosti 34,6 km od Pension PRISLIN)

    Původně gotický hrad byl postaven koncem 13. století. V počátcích své vlády jej vybudoval téměř souběžně s Bezdězem Přemysl Otakar II. Do psaných dějin vstupuje až roku 1316 jako majetek Hynka z Dubé. Koncem 16. století byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Houska náleží mezi nejlépe dochované královské hrady Přemysla Otakara II. Poprvé v jeho dlouhé historii byl hrad Houska zpřístupněn nejširší veřejnosti až současnými majiteli! A to v r. 1999. Dnes žije kulturními akcemi - jarmarky, šermíři, tance, řemesla, zpěváci a hudebníci, sezónní i stálé expozice, dobově laděné aktivity jednotlivců i firem, svatební obřady a pod. Služby: Rezervace prohlídek, prodej suvenýrů, občerstvení, pronájem prostor, možnost svatebních obřadů, pořádání kulturních akcí, plesů apod. Nenechte si ujít středověký trh pořádaný v rámci programu „Oživená historie“ a sobotní noční prohlídky. Otevírací doba a vstupné: Otevřeno: duben: So, Ne 10:00 - 17:00 květen: Út, St, Čt, Pá, So, Ne 10:00 - 17:00 červen: Út, St, Čt, Pá, So, Ne 10:00 - 17:00 červenec: Út, St, Čt, Pá, So, Ne 10:00 - 18:00 + noční prohlídka So 21:00 srpen: Út, St, Čt, Pá, So, Ne 10:00 - 18:00 + noční prohlídka So 21:00 září: Út, St, Čt, Pá, So, Ne 10:00 - 17:00 říjen: So, Ne 10:00 - 17:00 * v termínech 12.6., 7.8. a 8.8.2004 se prohlídky hradu NEKONAJÍ * poslední prohlídka vždy hodinu před koncem provozní doby * v ostatních termínech možná telefonická dohoda s kastelánem Prohlídka: S průvodcem 40 min, nejvíce 60 osob. Vstupné: Dospělí 50 / děti 30, rodinné vstupné (2+2) 140,-.
  • Kostel Nanebevzetí P. Marie a sv. Václava v Kralupech

    Kostel Nanebevzetí P. Marie a sv. Václava v Kralupech

    Kralupy nad Vltavou, 27801

    (ve vzdálenosti 34,8 km od Pension PRISLIN)

    Cihlový novogotický kostel sv. Václava pochází z 19. století. Dne 1.srpna 1878 vydalo obecní zastupitelstvo Kralupy-Lobeč provolání k občanstvu o záměru vybudovat uprostřed obce "křesťansko katolický kostel". Na základě provolání byl sestaven subskripční výbor, jemuž se podařilo během 10 roků shromáždit 11 300 zl. Se stavbou nemohlo být započato, jelikož tato částka byla nízká. Proto roku 1893 dala městská rada spolu s obecním zastupitelstvem vypracovat návrh na chrám Páně v Kralupech staviteli srchitektovi Jaromíru kaurovi z Prahy a s tímto návrhem se odebrala deputace k pražskému arcibiskupovi kardinálovi Františku Schonbornovi,aby plány schválil. Současně jej požádala o intervenci u matice náboženské pro uvolnění nutných finančních prostředků na realizeci chrámu.

    Při povodních v roce 2002 byl kostel poškozen, ale ihned byla započata rekonstrukce a dnes je tak svatostánek opět přístupný nejen věřícím.

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě

    Most, 43401

    (ve vzdálenosti 34,8 km od Pension PRISLIN)

    Původně byl mostecký farní kostel raně gotickou bazilikou, která byla postavena již ve 13. století. Jak dokládá papežská listina, byl založen v letech 1253 až 1257 a nejprve patřil pod patronát zderazského kláštera v Praze. V posledním roce 15. století se stává majetkem města Mostu a v roce 1515, při velkém požáru, byl farní kostel zničen. Již o dva roky později však byl položen základní kámen kostela nového, jehož výstavbou byl pověřen žák Benedikta Rejta - Jakub Heilmann ze Schweinfurtu. Jeho zásluhou vyrostl architektonický skvost pozdní gotiky. Byl vybudován kostel s velikou halovou trojlodí a konstrukcemi vtažených pilířů, vytvářejících po obvodu kostela jednotlivé kaple. Celkový dojem umocňují kroužené klenby nad dvěma řadami štíhlých sloupů, rozdělujících prostor kostela do tří lodí. Hrubá stavba byla dokončena v roce 1594 a věž kostela byla dostavěna Jiřím Kochem v roce 1602. Během následujících čtyř staletí proběhla řada dílčích oprav a úprav, které ovlivňovala nejprve renesance a později barokní sloh. Kostel je nejvýznamnějším syntetizujícím dílem podunajské, české a saské pozdně gotické architektury. V roce 1964 však padlo definitivní rozhodnutí o likvidaci královského města Mostu a vytěžení uhlí, které se pod ním nacházelo. Současně bylo rozhodnuto o záchraně této jedinečné architektonické památky. Uvažovalo se o několika variantách, například jeho úplném rozebrání či také ponechání na svém místě na pilíři uhelné sloje. Nakonec však zvítězila nejodvážnější myšlenka, a tou byl přesun kostela vcelku. V současné době je kostel Nanebevzetí Panny Marie přístupný veřejnosti.

  • Kostel sv. Ducha v Mostě

    Kostel sv. Ducha v Mostě

    Most, 43401

    (ve vzdálenosti 34,8 km od Pension PRISLIN)

    V roce 1995 byla dokončena rekonstrukce bývalého městského barokního špitálu, kde má v současnosti zázemí i Státní galerie výtvarného umění a najdeme zde i stylovou restauraci. V tomtéž začala i oprava gotického kostelíka sv. Ducha, který tvoří přirozenou součást s městským špitálem. Špitální kostel sv. Ducha je dnes nejstarší dochovanou stavbou ze starého Mostu. Až zhruba do třetiny čtrnáctého století byl křížovnický špitál jediným zařízením svého druhu. Pak si město postavilo vlastní špitál před svými hradbami při pražské cestě. Na „pražském“ předměstí tak vyrostla významná stavba - městský špitál s kostelem sv. Ducha, k němuž se váže první písemná zpráva z roku 1351. Je to jednolodní stavba s trojbokým závěrem a s půdorysem obvyklým u ostatních špitálních kostelů v jiných městech. Stavba je podélná, s pravoúhlou plochostropou lodí a pětiboce uzavřeným presbytářem. Interiér je osvětlen dvěma okny a přístupný je lomeným profilovaným portálem. Vnitřní provedení se vyznačuje bohatstvím tvaroslovných článků, podle nichž lze stavbu datovat. Podle jejich provedení jsou dávány do souvislosti s kamenickou hutí pracující od druhé poloviny třináctého století v oseckém klášteře, s jejímiž užitými formami je možno se setkat i u farních kostelů na některých místech Mostecka. Jeden ze svorníků klenebních žeber nee erb řádu křížovníků Božího hrobu na Zderaze, neboť kostel byl filiální k farnímu (děkanskému) kostelu v Mostě, kde Zderazští měli podací právo. Loď kostela je zdobena nástropní malbou od mosteckého rodáka a malíře Jana Václava Tschöppera a hlavní oltář štafírovaný roku 1724 nese obraz Narození Páně ( z doby po roce 1774) od Ignáce Raaba. Kostel je jediným dokladem gotické architektury z doby před rokem 1515. Špitál je obdélný, jednopatrový, trojtraktový, s dlouhou střední chodbou a klenutou lunetovou klenbou. Hlavní průčelí má pět okenních os s patrovou a korunní římsou. Okna jsou ve štukových pásových rámech, střecha je valbová, krytá taškami. V roce 1726 prošel špitál barokní přestavbou.

  • Podlešínský viadukt

    Podlešínský viadukt

    Podlešín 43, Podlešín, 82294

    (ve vzdálenosti 34,9 km od Pension PRISLIN)

    Viadukt je kulturní památka postavená roku 1872 při stavbě Pražsko - Duchcovské dráhy. Viadukt je z tzv. karbonového pískovce, který se těžil ve zdejších pískovcových skalách. Je snadno přístupný a od svého postavení prodělal jen malou opravu mostního zábradlí. Nachází se nad silnicí z Knovíze do obce Podlešín. Více o jeho historii se můžete dočíst v kronice na oficiálním webu obce Podlešín.
  • Větrný mlýn u Růžové

    Větrný mlýn u Růžové

    Růžová, 81955

    (ve vzdálenosti 35,0 km od Pension PRISLIN)

    Významnou stavbou obce Růžová je větrný mlýn z roku 1878 na vrchu Petřín na okraji vsi. V samotné obci je dochováno několik roubených a hrazděných domů. K obci Růžová náleží 3 km vzdálená osada Kamenická Stráň s jednou z nejzachovalejších lidových zástaveb Děčínska, se zříceninou Dolského mlýna na řece Kamenici.

  • Městské divadlo v Mostě

    Městské divadlo v Mostě

    Most, 43401

    (ve vzdálenosti 35,2 km od Pension PRISLIN)

    O divadelnictví na Mostecku máme první písemnou zprávu již z roku 1681. Začátkem 18. století usilovali studenti o založení divadelního kroužku, ale o jejich působení nejsou písemné zprávy. Po celkovém rozmachu průmyslu a tím pádem i navýšení počtu obyvatel města počíná mezi lety 1880 - 1890 vzrůstat ochotnická činnost. Divadlo se stěhovalo po soukromých domech a mělo nemalý význam v boji za českou školu, vzdělávání a identitu. V roce 1900 byl v Kopistech založen spolek Lidumil, který svou satirou aktivně bojoval proti rakouskému řádu. Přelomem v historii mosteckého divadelnictví byla výstavba nové divadelní budovy, kterou si vynutilo německé měšťanstvo pro svou zábavu a která byla, po neshodách a diskusích o jejím umístění, postavena v roce 1911. Rozvoj divadla významně přibrzdila válka v letech 1914 - 1918, avšak velké změny v uspořádání země a vznik České republiky umožnily hraní českých her na prknech Mosteckého divadla. Po válce v roce 1945 přichází do divadla stálý činoherní soubor a zpěvohra. V roce 1948 se mění charakter českého divadla, které se přejmenovává na Divadlo pracujících. Přelom v mosteckém divadelnictví znamenala úplná likvidace starého města. Novou divadelní budovu, která byla postavena v osmdesátých letech zdobí několik výjimečností a je určitě dokladem umění tehdejších architektů a stavařů. Nová divadelní budova je výjimečná a to nejen svou velikostí, ale i akustikou, jevištěm širokým 21,5 m, hlubokým 27 metrů a dvěmi mimostřednými točnami o průměrech 18 a 11 metrů. Taktéž pohyblivé portálové věže dodávají scéně na variabilitě v použití při různých typech představení.

  • Kostel sv. Václava v Mostě

    Kostel sv. Václava v Mostě

    Most, 43401

    (ve vzdálenosti 35,2 km od Pension PRISLIN)

    Po ukončení přesunu děkanského kostela během 70.let 20. stol. se vedle dokončení jeho stavby otevřela otázka jeho budoucího využití. Kostel měl sloužit ke kulturním účelům. Zároveň byla schválena výstavba náhradní modlitebny pro potřeby věřících z Mostu a okolí. Nová stavba měla vzniknout na nenápadném, téměř skrytém místě. Chrám nesměl mít věž a na jeho exteriéru neměly být žádné výrazné náboženské symboly. Autorem projektu kostela sv. Václava byl arch. Michal Sborwitz, interiér kostela se stal dílem akademického sochaře Bořivoje Raka. Stavba byla zahájena v roce 1983. Trojlodní stavba inspirovaná dispozicí raně křesťanské baziliky a románským tvaroslovím byla dokončena v r. 1989. Jednalo se o jedinou sakrální novostavbu v Čechách, která byla vybudována v normalizačním období.

  • Kamenický hrad

    Kamenický hrad

    Česká Kamenice, 40721

    (ve vzdálenosti 35,3 km od Pension PRISLIN)

    Hrad se tyčí na Zámeckém vrchu od dob vzniku města Kamenický Šenov. Upraven a zesílen byl za rodu Wartenberků v 15. století. Od počátku 17. století je uváděn jako pustý. Z hradu je krásný kruhový pohled do okolí.

  • Morový sloup v Mostu

    Morový sloup v Mostu

    Most, 43401

    (ve vzdálenosti 35,3 km od Pension PRISLIN)

    Morový sloup stál původně ve starém Mostu. Je z roku 1681 od italského sochaře Petra z Toscany a měl připomínat oběti morové epidemie z roku 1680. Z hranolového podstavce, který je osazen na nárožích čtyřmi kamennými plastikami světců se zvedá vysoký válcový sloup, zakončený korintskou hlavicí doplněnou o masky. Sochy světců v téměř životní velikosti představují sv. Šebestiána, sv. Rocha, sv. Anežku Římskou a sv. Rosalii Palermskou. Na vrcholu sloupu stojí socha sv. Anny Samotřetí s Ježíškem a Pannou Marií v náručí. Mostecký sloup je zasvěcen tradiční ochránkyni města, sv. Anně Samotřetí. Roku 1976 bylo sousoší rozebráno a morový sloup byl přechodně umístěn v areálu fary v Českých Zlatníkách. V roce 1988 byl instalován v okolí přesunutého gotického děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie. V roce 1998 vydalo ministerstvo kultury souhlasné stanovisko, aby byl morový sloup znovu přemístěn, tentokráte již do centra nového města, na nově vybudované I. náměstí.

  • Mostecká kašna

    Mostecká kašna

    Most, 43401

    (ve vzdálenosti 35,4 km od Pension PRISLIN)

    Původně kašna stála ve starém Mostě. Roku 1999 byla přemístěna na novém I. Náměstí. Renesanční kašna byla zhotovena v 2. polovině 16. století Vincencem Petrašem. Na začátku 18. století ke kašně přibyla plastika českého lva nesoucí kartuši se znakem města Most. Ve starém Mostě na I. náměstí stála původně renesanční kašna z roku 1587 - dílo Vincence Petraše. Kašna byla zhotovena z oseckého pískovce vytěženého v kamenolomu na Salesiánské výšině. Ke kašně byla roku 1729 osazena Dietzova pískovcová plastika českého lva, vztyčeného na zadních nohách a předními tlapami přidržujícího kartuš se znakem města Mostu. Plastika lva byla několikrát od kašny oddělena a znovu k ní vrácena. Současná kašna byla před instalováním památníku T. G. Masaryka ve třicátých letech na I. náměstí přenesena na II. náměstí a odtud přemístěna před likvidací centra starého Mostu na tržnici v novém Mostě. Tady byla v sedmdesátých letech dvacátého století socha lva zdevastována, takže nyní kašnu místo originálu zdobí tzv. výdusek z umělého kamene. Originál byl renovován a je uložen v oblastním muzeu. Přestože kašnu v roce 1981 restauroval významný odborník, akademický sochař Bořivoj Rak, umístění na tržnici jí vůbec nesvědčilo a brzy opět zchátrala. Původní není ani sokl pod lvem. Jeho bohatě členěná architektura z oblounů a výžlabků je zdobena akantovými listy a rozetami, na nárožích jsou umístěny čtyři lví hlavy jako chrliče vody. Kašna je osmiboká s jednoduchými obdélnými výplněmi na parapetu. Ke kašně vedou tři schodištní stupně, obíhající rovnoměrně celý objekt. Dostupné pěšky, horské kolo
  • Planetárium Most

    Planetárium Most

    Náměstí VMS č. 4, Most, 43401

    (ve vzdálenosti 35,4 km od Pension PRISLIN)

    Planetárium v Mostě je členem sdružení hvězdáren a planetárií České republiky, odborný pracovník planetária je člen výboru pobočky české astronomické společnosti (nejstarší česká vědecká společnost).

    Vlastník: Statutární město Most Provozovatel: Astronomická společnost Most Umístění: Reprezentační dům města Mostu Průměr kopule: 10 metrů Provoz od: 2.června 1984 Kapacita: 41 osob

    Vybavení: * projekční přístroj ZKP-2-Carl Zeiss Jena, 6 přídavných projektorů * dataprojektor * řídící počítač * scénické osvětlení * prostorový zvuk

    Planetárium nabízí základní programy, které mohou být po dohodě upraveny: Program pro veřejnost Program pro školy - (4. a 5. třídu ZŠ) Program pro školy - (8. a 9. třídu ZŠ)

    Cena vstupenky do 10 let včetně - 25 Kč 11 let a více - 35 Kč

    Otevírací doba pro potřeby škol Po–Pá 8.00 – 15.00 pro veřejnost Út, Čt, So 16.00 – 17.00 ( v sobotu probíhá od 10.00 hodinové promítání „Astronomické pohádky“)

    Vzdálenost k nejbližšímu parkovišti: 50m Bezbariérový přístup: ne.

    Aktualizováno dne 27.2.2008 na základě informací od pana Martina Frány z Astronomické společnosti Most.

  • Poutní kaple Narození Panny Marie

    Poutní kaple Narození Panny Marie

    Jakubské Náměstí 110, Česká Kamenice, 40721

    (ve vzdálenosti 35,5 km od Pension PRISLIN)

    Vrcholně barokní centrální stavba z roku 1736-39 obklopená ambitem z r.1749. Uprostřed v rokokovém centrálním oltáři je umístěna soška Panny Marie Kamenické z r. 1680. Poutní areál je obnoven a je v turistické sezóně přístupný pro veřejnost. Otevírací doba bude upřesněna na stránkách děkanství.
  • Kostel sv.Jakuba Většího v Minicích

    Kostel sv.Jakuba Většího v Minicích

    Kralupy nad Vltavou, 27801

    (ve vzdálenosti 35,8 km od Pension PRISLIN)

    Minice jsou místní částí Kralup nad Vltavou, ke kterým byly připojeny roku 1960, jako jejich část. Nejstarší dochovaná zpráva o Minicích pochází z roku 1352. Někdejší význam Minic spočíval v tom, že zde stál kostel, který s výjimkou některých neklidných dob byl trvale farním. Náležely k němu po celá staletí kromě dalších vsí i Kralupy, jejichž obyvatelé byli také až do roku 1897 v Minicích pohřbíváni.

    Kostel byl postaven v jednoduchém gotickém slohu začátkem 14. století. Jeho základy jsou však starší, jak prokázaly výzkumy. Jako každá středověká stavba byl několikrát přestavěn, a každá přestavba mu vtiskla jiný ráz. Přestavěn barokně a poslední úprava z roku 1888 je neorenesanční. V současné době se nachází v etapě oprav.

  • Hrad Rýzmburk

    Hrad Rýzmburk

    Osek, 41705

    (ve vzdálenosti 35,8 km od Pension PRISLIN)

    Středověký hrad se nachází nedaleko obce Osek v okrese Teplice. I přesto, že jde o jeden z největších hradů, nálezt jej není nejlehčí. Rozsáhlá zřícenina patřila mezi největší hrady u nás. Býval 250 dlouhý a až 90 metrů široký. Byl postaven v polovině 13. století v klasickém gotickém stylu. Od 16. století je uváděn jako pustý. Z hradu je možné vidět pozůstatky hradeb, zdiva a části věží.

  • Podkrušnohorské technické muzeum

    Podkrušnohorské technické muzeum

    Most, 43401

    (ve vzdálenosti 35,9 km od Pension PRISLIN)

    V těsné blízkosti Chemopetrolu, v místní části Mostu v Kopistech najdeme zajímavou technickou památku. Jedná se o areál bývalého dolu Julius III, který se v roce 2003 stal součástí Podkrušnohorského technického muzea. V areálu muzea se seznámíme s těžbou uhlí a prohlédnout si můžeme těžní věž, odvětrávací otvory či bývalé prostory, kde probíhala nakládka uhlí. V současné době probíhá postupná rekonstrukce areálu a to jak budov, tak i inženýrských sítí. Muzeum se veřejnosti otevírá od 1. března 2008

    OTEVÍRACÍ DOBA: Po: zavřeno So - Ne: 9.00 - 16.00 hodin

    Prohlídky začínají vždy v celou hodinu.

    VSTUPNÉ: dospělí 40 Kč děti 20 Kč

  • Hrad Hněvín

    Hrad Hněvín

    Most, 43401

    (ve vzdálenosti 35,9 km od Pension PRISLIN)

    Hrad se tyčí na Zámecké hoře (399 m n. m.) na severním okraji města Most. Archeologické nálezy zaznamenaly zbytky hradeb již z 9. století, avšak doložené zmínky o hradu jsou až z 12. století, kdy byl také pravděpodobně vystavěn. Hrad byl v roce 1651 zbořen a od konce 19.století na jeho místě stojí replika s vyhlídkovou věží a restaurace (se specialitami hradní a staročeské kuchyně v dobovém interiéru). Zachovaly se ovšem i zbytky původních hradeb. V roce 2001 prošel Hněvín rozsáhlou rekonstrukcí. 34 metrů vysoká rozhledna je přístupná sezonně v otevírací době restaurace (11:00 - 23:00). Díky otevřenosti do všech světových stran je možné spatřit Krušné hory, Žatecko, České Středohoří a samozřejmě také samotný Most. Výhled ovšem "krášlí" také hnědouhelné doly a areál Litvínovského Chemopetrolu.

  • Zámek Doksy

    Zámek Doksy

    Doksy, 47201

    (ve vzdálenosti 36,3 km od Pension PRISLIN)

    Zámek se nachází ve městě Doksy na Českolipsku v Libereckém kraji. Na trojkřídlý zámecký komplex navazuje park a hospodářské budovy. Nejstarší je západní renesanční křídlo s bohatě zdobeným průčelím. Střední část s opěrnými pilíři je raně barokní. Východní křídlo s dominantní věží s cibulovitou bání nese stopy úprav z doby kolem roku 1700.

    Zámek začal po roce 1553 stavět Jan z Vartemberka. Po bitvě na Bílé hoře zámecký objekt několikrát vydrancovalo císařské vojsko, poté jej získal Albrecht z Valdštejna, po jeho smrti se majitelem panství stal Walter Buttler. Zámek byl stavebně dokončen až na počátku 18. století za Valdštejnů. Poslední radikální úpravy se uskutečnily na začátku minulého století.

  • Zřícenina Chvatěruby

    Zřícenina Chvatěruby

    Chvatěruby, 82540

    (ve vzdálenosti 36,4 km od Pension PRISLIN)

    Poměrně mohutný komplex vytváří torzo nedostavěného zámku s pozůstatky gotického hradu na ostrohu nad řekou Vltavou ve vsi Chvatěruby na Mělnicku ve Středočeském kraji. Z původního hradu se na jihovýchodní a severozápadní straně dochovaly zbytky hradeb a velké pozdně gotické bašty. Zámek je, v jádru renesanční, barokní patrová budova s valbovou střechou, na kterou na severní straně navazují vysoké zdi nedostavěného, částečně zbořeného zámeckého křídla.

    Původně zde stála tvrz, která byla zřejmě během 14. století přestavěna na hrad, který na přelomu 14. a 15. století získali Zajícové z Hazmburka. V roce 1467 hrad dobylo a pobořilo císařské vojsko. Na místě gotického hradního paláce pak v 16. století vznikl renesanční zámek. Lobkovicové, kteří Chvatěruby získali v roce 1616, však zámek nevyužívali a nechali jej zpustnout, jeho stav pak ještě zhoršilo vydrancování za třicetileté války. Až Kryštof Karel Voračický z Paběnic nechal zdevastovaný objekt po roce 1699 obnovit a barokně upravit. Ve stavbě pokračoval i jeho syn Karel Josef, který v roce 1717 vybudoval nové obytné patrové křídlo, přitom byla zlikvidována většina původního opevnění. Kvůli finančním potížím však nebyly stavební práce dokončeny, nový trakt byl pouze provizorně zastřešen, když však v roce 1752 strhla střechu vichřice, nechali Voračičtí tuto část zámku svému osudu. Část zpustlé zámecké stavby se v roce 1817 zřítila, zbylé zdivo bylo až ve 40. letech minulého století z iniciativy Klubu českých turistů zakonzervováno.

  • Radnice v Postoloprtech

    Radnice v Postoloprtech

    Postoloprty, 43942

    (ve vzdálenosti 36,4 km od Pension PRISLIN)

    Nová radnice v Postoloprtech byla postavena v roce 1902. Nad budovou radnice se zvedá hranolová věž. Nová radnice nahradila provizorní radniční dům. Stará barokní radnice totiž už od poloviny 19. století sloužila potřebám okresního soudu a prostředky k výstavbě nové městu dosud scházely. V novostavbě byla kromě městského úřadu umístěna i spořitelna a místní policejní stanice. Budova, která je výraznou dominantou náměstí slouží i nyní potřebám radnice, je v ní i obřadní síň a konají se zde i různé kulturní akce.

  • Koldům Litvínov

    Koldům Litvínov

    Litvínov, 43601

    (ve vzdálenosti 36,4 km od Pension PRISLIN)

    Na okraji města Litvínov stojí kolektivní dům Koldům (technická památka), který je řazen mezi objekty, tvořící významný vývojový článek české i světové architektury po druhé světové válce. Představoval v dané době nový styl bydlení a komplexní vybavenosti. Vlastní byty měly sloužit k odpočinku, ostatní činnosti (stravování, zaopatřování dětí, sportovní vyžití) měly být konány společně v prostorách centrální části. Objekt, jež byl stavěn podle projektu architektů E. Linharta a V. Hilského v letech 1947 až 1958, je zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek ČR a je v zájmu organizace UNESCO. Koldům má nepravidelný půdorys souměrný podle příčné osy. Skládá se ze dvou zalomených, samostatně stojících obytných křídel a střední budovy, která obě křídla spojuje. Budova je vybudovaná jako ocelový skelet s vyzdívaným obvodovým pláštěm a železobetonovými stropy.

  • Bratrský oltář

    Bratrský oltář

    Česká Kamenice, 40721

    (ve vzdálenosti 36,5 km od Pension PRISLIN)

    Na severovýchodním svahu Jehly je v závěru zalesněné boční strže ukrytý Bratrský oltář. Na malé plošince, přístupné po kamenných schodech, jsou v pískovcových skalách vytesané rámy a výklenky pro obrazy křížové cesty a sochy světců. Podle lidové tradice se tu v letech 1515 - 1614, kdy kamenické panství patřilo protestantské šlechtě, tajně scházeli katolíci, zatímco po bitvě na Bílé hoře tu naopak měli tajné bohoslužby vykonávat protestanti. Podle některých vlastivědných autorů ale tyto pověsti vznikly až v 1. polovině 19. století a místo pobožnosti zde bylo zřízeno teprve v roce 1867. Při rekonstrukci roku 1887 zde bylo upraveno poutní místo s barokní výzdobou a pod skalním převisem byl vybudován bohatě zdobený oltář se sochami svatých a andělů.

  • Nový Hrad u Jimlína

    Nový Hrad u Jimlína

    Jimlín, 82508

    (ve vzdálenosti 36,5 km od Pension PRISLIN)

    Zdaleka viditelný pozdně gotický hrad Nový hrad stojí na táhlém návrší u obce Jimlín. Hrad tvoří rozlehlý komplex kolem tří nádvoří. Hlavní dominantou areálu je pozdně gotická věž. V 1. polovině 14. století vznikla tvrz, kterou nechal Albrecht Bezdružický z Kolovrat v letech 1465 – 1474 přestavět na pozdně gotický hrad, který zůstal v držení tohoto rodu do roku 1573. Koncem 16. století jej páni z Liběchova nechali renesančně upravit. Během třicetileté války utrpěl hrad značné škody. V roce 1650 byl opraven a v letech 1670 – 1680 byl raně barokně upraven a rozšířen. V letech 1767 – 1924 vlastnili objekt Schwarzenberkové. Z důvodu rekonstrukce je Nový Hrad u Jimlína otevřen pro veřejnost pouze v rámci Zámeckých slavností. Muzeum v Lounech plánuje zpřístupnění hradu i v průběhu roku, ale musí být brán zřetel na probíhající rozsáhlé opravy této památky.

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Postoloprtech

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Postoloprtech

    Postoloprty, 43942

    (ve vzdálenosti 36,7 km od Pension PRISLIN)

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie dominuje náměstí v Postoloprtech. Jedná se o jednolodní stavbu s jednou věží, na které jsou hodiny. Je situován netradičně oltářem k jihu, aby věž se vstupní bránou byly kolmo do náměstí. V průčelí kostela jsou kamenné sochy sv. Petra a Pavla. Vnitřek kostela je zdoben krásnými štukovými ozdobami, které jsou prací vídeňských mistrů. Kostel má pět oltářů a to hlavní a čtyři boční.

  • Zámek Postoloprty

    Zámek Postoloprty

    Postoloprty, 43942

    (ve vzdálenosti 36,7 km od Pension PRISLIN)

    Na místě původní tvrze nechal Jiří ze Šternberka v roce 1611 postavit renesanční zámek. Od roku 1692 byl zámek majetkem Schwarzenberků. V 18. století trpělo panství vpády cizích vojsk. Zámek chátral, v roce 1768 dokonce vyhořel. Poté dali Schwarzenberkové zámek upravit a barokně přestavět prakticky do dnešní podoby. Mohutný barokní zámek se nachází ve městě Postoloprty na Lounsku v Ústeckém kraji. Zámek je dvoupatrová trojkřídlá budova s pavilónovými nástavbami na nárožích. V současnosti chátrá a pro veřejnost je nepřístupný.

  • Hrad Pihel

    Hrad Pihel

    Nový Bor, 47118

    (ve vzdálenosti 37,5 km od Pension PRISLIN)

    Hrad Pihel byl založen asi ve 14. století a poprvé se připomíná v roce 1396. Jeho zakladatel není bezpečně známý, ale nejspíše jím byl Hynek Zajíc z Házmburka. Před rokem 1421 hrad získal Jan z Chlumu, řečený Kepka, pocházející z blízkého Svojkova. V roce 1423 se hradu zmocnil Hynek Hlaváč z Dubé, který jej připojil k lipskému panství. Během těchto bojů byl hrad zřejmě zničen. V popisu panství z roku 1455 se už Pihelský hrad neuvádí a při následujícím dělení berkovského majetku roku 1502 se stal součástí sloupského panství.

    Zříceniny hradu se údajně dochovaly až do 17. století, ale později byly rozebrány na stavební materiál. K jejich zániku přispělo i lámání kamene v lomu na jihozápadní straně vrchu. Dnes z hradu zůstaly jen nepatrné stopy. Na vrcholku kopce je velká obdélná jáma bývalého sklepení. Nad stěnou lomu jsou pozůstatky zdi a z dolní části hradu se zachovala malá obdélná plošina se zbytky základového zdiva.

  • Hrad Fredevald

    Hrad Fredevald

    Prysk, 47115

    (ve vzdálenosti 37,7 km od Pension PRISLIN)

    Na skalním ostrohu se dochovaly sporé zříceniny hradu Fredevaldu, který zřejmě postavili Michalovici ve 13. století k ochraně obchodní stezky směřující údolím Kamenice do Žitavy. Hrad také sloužil ke správě východní části scharfensteinského panství, jehož sídelní hrad Ostrý byl odtud značně vzdálený.

    První historická zmínka ale pochází až z roku 1406, kdy už hrad patřil Hynkovi Berkovi z Dubé. Po roce 1410 hrad s okolím připadl Janu Berkovi a Kamenicko se tak na krátký čas oddělilo od Scharfensteinu jako samostatné panství. V roce 1428 Jindřich Berka prodal panství i s hradem Zikmundovi z Vartenberka, který je připojil k děčínskému panství. Roku 1440 byl hrad dobyt a zničen. Brzy potom byl opuštěný Fredevald nahrazen Kamenickým hradem, nově vybudovaným na Zámeckém vrchu nad Českou Kamenicí.

    Stezka vedoucí na skálu ale není původní. Byla upravena až roku 1890 českokamenickým horským spolkem, který také zřídil vyhlídku na vrcholu. Je z ní pěkný výhled do hlubokého údolí Kamenice a na protější Břidličný vrch; na východě vyčnívá vzdálenější Střední vrch a západním směrem je vidět po proudu říčky k České Kamenici.

  • Radniční sklípek v Litvínově

    Radniční sklípek v Litvínově

    Litvínov, 43601

    (ve vzdálenosti 37,8 km od Pension PRISLIN)

    Barokní budova bývalé radnice, dnes Radniční sklípek, byla vystavěna na místě bývalého vrchnostenského sirotčince v letech 1767 až 1769 za hraběte Emanuela Philiberta z Valdštejna, který byl v letech 1760 - 1775 držitelem panství Duchcov - Horní Litvínov. Budova staré radnice patří k nejstarším dochovaným stavbám v Litvínově. Je zapsána ve státním seznamu památek. Původně byla radnice samostatně stojícím objektem s valbovou střechou při levém břehu Divokého potoka Teprve v pozdějších letech byl objekt sevřen sousedními domy do ucelené zástavby. Od roku 1947 zde bylo umístěno městské muzeum. Po jeho přestěhování do zámku budova přechodně sloužila jiným úředním účelům. V roce 1969 zde byla otevřena restaurace Radniční sklípek.

  • Dolský mlýn

    Dolský mlýn

    Jetřichovice, 40716

    (ve vzdálenosti 37,9 km od Pension PRISLIN)

    Dolský mlýn je zřícenina původního mlýna a pily. Nachází se na romantickém místě u soutoku říčky Kamenice s říčkou Jetřichovická Bělá, v Národním parku České Švýcarsko. První písemné historické záznamy pocházejí z roku 1515. Původní mlýn měl tři kola. Dvě poháněla mlecí zařízení a jedno pilu. V pozdějších dobách už se informace o pile neuváděly. Objekt po dobu své existence prošel několika přestavbami. Provoz mlýna byl omezován splavováním dřeva po Křinici. Protože v takovém období byla zastavena voda do náhonu, režim užívání řeky určovala plavební dohoda. Mlynář proto získal právo vyrábět pálenku (1814) a pivo (1888). Později mlýn neodolal konkurenci nových technologií a byl opuštěn po roce 1945. Z budovy zůstalo jen torzo obvodových zdí. Mlýn je možno vidět v krátkém pohledu ve filmové pohádce Pyšná princezna, kde je záběr na celé stavení i s náhonem. V blízkosti se nachází Královský smrk. Mohutný exemplář smrku, s obvodem kmene kolem 3 metrů, 27 metrů vysoký o stáří cca 180 let. První písemná zmínka o mlýně je z r. 1515, mleli zde hospodáři z okolních vesnic. Od r. 1584 patřil benešovskému panství, od r. 1653 panství Bynovec. V r. 1696 vrchnost prodala mlýn Janu Kryštofu Pohlovi, jeho rod držel mlýn až do r. 1910. Mlynářské řemeslo komlikovalo plavení dříví po Kamenici, v době plavení mlýn stál. Mlýn byl několikrát přestavován, barokní podoba pochází z r. 1727, další přestavby byly v r. 1819 a 1845. Po roce 1881, kdy byla v soutěsce mezi Srbskou Kamenicí a Dolským mlýnem zahájena plavba na lodičkách, se mlýn stal oblíbeným turistickým cílem. Po r. 1945 byl opuštěn a postupně chátral. Dostupné pouze pěšky celý rok
  • Valdštejnská kaple v Litvínově

    Valdštejnská kaple v Litvínově

    Litvínov, 43601

    (ve vzdálenosti 37,9 km od Pension PRISLIN)

    Valdštejnská kaple manželů Karoliny a Františka Adama z Valdštejna se nachází na zrušeném městském hřbitově v Žižkově ulici. Roku 1823 dostalo ředitelství panství v Duchcově od Františka Adama z Valdštejna - Vartenberka příkaz k založení nového hřbitova v Horním Litvínově mimo městskou zástavbu, aby mohl být zrušen starý hřbitov za kostelem. Bylo vybráno místo na okraji lesa, při cestě z Litvínova do Loučné. Svůj úzký vztah k městu a jeho okolí projevil hrabě Valdštejn tím, že si navzdory rodovým tradicím vymínil, aby byl po své smrti pohřben v Litvínově, neboť „chce odpočívat u svých jelenů v blízkosti lesa“. Manželka hraběnka Karolina vyhověla jeho přání velice záhy, neboť již 23. května 1823 zastihla smrt hraběte Františka Adama přímo na zámku v Horním Litvínově. Roku 1829 nechala postavit kapli, jejímž autorem provedení vnitřního náhrobku a návrhu stavby v klasicistním slohu je drážďanský dvorní sochař Franz Johann Pettrich. Památka patří mezi krásná díla vytvořená v první třetině 19. století. Na vlastní přání byla pohřbena po boku manžela po své smrti roku 1844.

  • Kostel sv. Michaela archanděla v Litvínově

    Kostel sv. Michaela archanděla v Litvínově

    Litvínov, 43601

    (ve vzdálenosti 37,9 km od Pension PRISLIN)

    Kostel sv. Michaela archanděla je nejstarší a nejvýznamnější státem chráněná památka ve městě Litvínově. Byl postaven v letech 1685 – 1694 a o jeho postavení se zasloužil tehdejší pražský arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna. Architektem raně barokní stavby byl malíř a architekt Jan Baptista Mathey, původem z Francie. Léta pobýval v Itálii, odkud jej Jan Bedřich z Valdštejna povolal v roce 1675 do Prahy. Za dvacet let své působnosti v českých zemích navrhl řadu staveb. Jako první pražský arcibiskupský palác. Posledním jeho dílem byl právě kostel v Litvínově. Rané baroko je známé svou strohostí. Stavba je členěna na tři poschodí. Zdobena je pilíři, rizelity, lisenami, kladím, volutami, nikami, římsami a štukaturou. V průčelí jsou obdélníková okna, na bočních stranách okna lichoběžníková, segmentově zakončená. Půdorys tvoří latinský kříž. Stavba je jednolodní, presbytář trojboce uzavřený. Mezi lodí chrámu a kněžištěm je tzv. Vítězný oblouk. V průčelí jsou dvě, poměrně nízké jehlancovité věže, které jen málo převyšují štít kostela. Mezi nimi je pískovcová socha patrona kostela sv. Michaela archanděla s mečem a vahami .V severní části je malá tzv. sanctusová věžička. Ke kostelu vede široké schodiště, typické pro barokní stavby. Ty byly záměrně stavěny na vyvýšených místech, aby se staly dominantou obce. Klenba je valená. Na ní se nabízely velké plochy pro stropní malby - fresky. U hlavního vchodu vlevo je osmiboká tzv. Růžencová nebo též křtitelnicová kaple. Má kopulovitý strop.

  • Žďár u Doks

    Žďár u Doks

    Doksy, 47201

    (ve vzdálenosti 38,0 km od Pension PRISLIN)

    Žďár (část obce Doksy) je romantická víska, ležící cca 10 km jižně od Máchova jezera. Jedná se o jedinečnou ukázku lidové architektury 18. a 19. století. Roubená stavení, přízemní i patrová, jsou místy zasazena přímo do skály, horní a dolní část Žďáru spojuje stará kamenná ulička. Chalupy spolu s návsí tvoří vesnickou památkovou rezervaci (od roku 1995).

  • Skalní hrad Sloup

    Skalní hrad Sloup

    Sloup v Čechách, 47152

    (ve vzdálenosti 38,0 km od Pension PRISLIN)

    Hrad byl založen v polovině 14. století Ronovci. Měl sloužit jako strážní pevnost nad obchodní stezkou do Žitavy, která vedla přímo pod hradem. Ronovcům však Sloup nesloužil příliš dlouho. Už v polovině 15. století jej získal loupeživý rytíř Mikeš Pancíř ze Smojna. Ten odtud vedl své nájezdy na Lužici a Žitavsko, což se mu stalo osudným. V roce 1446 z Lužice vytáhla královská vojska, Sloup oblehla a poprvé v jeho historii také dobyla a vypálila. To se poté stalo ještě jednou a to za třicetileté války, tedy v roce 1639, kdy hrad pokořila švédská vojska. Na konci 17. století Sloup zakoupil Ferdinand Hroznata z Kokořova jež zde chtěl zbudovat klášter. Tento záměr se však neuskutečnil. Rod Kinských nechal na hradě zřídit poustevnu,která byla zrušena v roce 1785 reformami císaře Josefa II. Kinští si ze Sloupu udělali výletní místo a užívali ho ke svým soukromým účelům, na hrad zvali své známé a pořádali zde koncerty nebo večírky. V roce 1829 tehdejší majitel panství Josef Jan Maxmilián Kinský hrad otevřel široké veřejnosti. K tomuto účelu slouží až dodnes. V současné době je hrad v majetku obce.

  • Valdštejnský zámek Litvínov

    Valdštejnský zámek Litvínov

    Litvínov, 43601

    (ve vzdálenosti 38,1 km od Pension PRISLIN)

    Na místě bývalé tvrze nechal hrabě Jan Josef Valdštejn v roce 1732 vybudovat barokní zámek. V 19. století byl zámek upravován. Stavba je pěknou památkou města Litvínov na Mostecku v Ústeckém kraji. Zámek je patrová čtyřkřídlá budova kolem čtvercového nádvoří. V současné době sídlí ve Valdštejnském zámku pobočka muzea v Mostě. Expozice umístěná v zámku v Litvínově je koncipována jako svébytná, zaměřená na přírodu a historii Litvínovska.

  • Zámek Lobeč

    Zámek Lobeč

    Lobeč, 27736

    (ve vzdálenosti 38,1 km od Pension PRISLIN)

    Patrová barokní zámecká budova má obdélníkový půdorys a na jejím průčelí je rizalit, v jehož střední ose vystupuje v patře balkon s balustrádou z kamenných kuželek. Původní portál pod balkónem je nyní zazděn a vstup do zámku je ze dvora, do něhož se vjíždí branou.

    První zpráva o tvrzi v Lobči pochází až z r. 1513, kdy prodal Záviš Harasova dvůr a pustou tvrz Johance z Vísky, manželce Jana Lobečského z Lobče. Potomci Johanky a Jana Lobečského z Lobče drželi Lobeč po celé 16. stol. a po smrti Jindřicha Lobečského z Lobče v r. 1601 koupila panství Barbora Vartenberková z Lobkovic a připojila jej k bezdězskému panství. Spolu s Bezdězem se dostala Lobeč za pobělohorských konfiskací v r. 1623 do majetku Albrechta z Valdštejna a po jeho zavraždění Lobeč připadla jako odměna Valdštejnově vrahovi plukovníkovi Robertovi Geraldinovi. Nový majitel vystavěl po polovině 17.stol. přibližně na místě bývalé tvrze, připomínané naposledy r. 1654 zámek, který se stal jeho sídlem. Na sklonku 17. stol. se panství dostalo do majetku hrabat Věžníků, kteří zámek přestavěli v barokním slohu do podoby, která se v podstatě zachovala dodnes. V polovině 18. stol. získali Lobeč Clary-Aldringerové a od počátku 19. stol. se zde vystřídala řada majitelů. Zámek byl v r. 1833 přestavován a v r. 1913 dala jeho tehdejší majitelka Helena Kreutzerová nově upravit vnitřní prostory. Od Heleny Kreutzerové koupil zámek generální ředitel Škodových závodů v Plzni Josef Šimůnek, jehož rodina jej držela až do r. 1948. Později zámek sloužil jako léčebna. Po roce 1989 byl zámek v restituci vrácen potomkům Josefa Šimůnka a nyní slouží jako penzion.

  • Rotunda Narození Panny Marie v Holubicích

    Rotunda Narození Panny Marie v Holubicích

    Holubice, 82900

    (ve vzdálenosti 38,3 km od Pension PRISLIN)

    Románský kostelík Narození Panny Marie, založený za Přemysla Otakara I., je největší architektonickou památkou středočeských Holubic.O jeho původu svědčí pečeť biskupa Pelhřima z roku 1124-1125 nalezená r. 1865 při odstraňování starého oltáře. Ve středověku byl ale pravděpodobně zasvěcen sv. Kateřině.

    Jádro kostela tvoří kruhová rotunda s půlkruhovou apsidou z kvádříkového zdiva. Věž, další apsida a sakristie na severní straně jsou pozdějšími přístavky. Dřevěná nástavba věže pochází dokonce až ze 17. století. Kostel je obehnán ze tří stran vysokými opěrnými zdmi a bývalým hřbitovem. Uvnitř kostela jsou zachovalé původní románské a raně gotické fresky. Roku 1992 bylo vyhlášeno ochranné památkové pásmo rotundy, které zahrnuje i okolní zástavbu.

  • Zřícenina Svojkov

    Zřícenina Svojkov

    Svojkov, 47153

    (ve vzdálenosti 38,4 km od Pension PRISLIN)

    Svojkovský hrad byl postaven zřejmě začátkem 14.století na 20 m vysokém kuželovitém vrchu v údolí pod svojkovským skalním masivem. Byl obklopen roklemi a lesy. Jedná se o skalní hrad. Při stavbě hradu bylo využito skalní podloží a rovněž některé části hradu byly vytesány přímo do skály. Také potřebné pískovce byly získávány z blízkých místních zdrojů. Výška skály umožnila výstavbu hradu ve třech patrech, schody vedly po vnějších stěnách. Pro obranu neměl hrad velký význam. Svojkov ležel mimo hlavní cesty. Od roku 1381 byli vlastníky hradu páni z Chlumu, drobný šlechtický rod, z nichž nejznámější osobností se stal Jan z Chlumu, zvaný Kepka. Spolu s Václavem z Dubé doprovázel Mistra Jana Husa na koncil do Kostnice, stal se stoupencem jeho učení a jeho oddaným přítelem. V 16.století hrad chátral, v roce 1590 byla stržena a spálena dřevěná část hradu. V roce 1650 noví majitelé započali stavbu malého barokního zámku na úpatí hradního vrchu. Opevnění hradu zmizelo při parkových úpravách. Ve 2. polovině 19. století byla zřícenina hradu upravena novými romantickými prvky. Poslední dřevěné zbytky zanikly v 60. letech 20. století. Dnes je hradní vrch zarostlý stromy a keři, v zimních a jarních měsících je dobře viditelná silueta starého hradu.

  • Slovanské hradiště Budeč

    Slovanské hradiště Budeč

    Zákolany, 27328

    (ve vzdálenosti 38,9 km od Pension PRISLIN)

    Přemyslovské hradiště s rotundou se rozkládá nad Zákolanským potokem u Kovár. Počátek hradiště se datuje již do 9. století, kdy ho obývali převážně přemyslovci, avšak od 13. století, kdy Přemyslovci začali trvale sídlit na Pražském hradě ustoupilo hradiště do pozadí.

  • Kostel sv. Vavřince ve Veliká Vsi

    Kostel sv. Vavřince ve Veliká Vsi

    Veliká Ves, 83191

    (ve vzdálenosti 39,1 km od Pension PRISLIN)

    Obec Veliká Ves leží 5 km jihozápadně od Neratovic. Ve středu obce najdeme ranně gotický kostel sv. Vavřince ze 13. století. Okolo kostela se původně nacházel hřbitov, z něhož jako pozůstatek zbyla část ohradní zdi. Na hřbitov a do kostela se vcházelo průchodem ve zvonici postavené renesančně v 16. století.

  • Modlivý důl Svojkov

    Modlivý důl Svojkov

    Svojkov, 47153

    (ve vzdálenosti 39,2 km od Pension PRISLIN)

    Modlivý důl je hluboké zalesněné údolí a zajímavé místo v duchovních dějinách našeho kraje. Nachází se v krásném romantickém prostředí v lesích za skalním masivem ve Svojkově pod Slavíčkem. Po obou stranách úžlabiny se tyčí strmé pískovcové skály. Původně se nazýval Smolný důl, pálilo se zde dřevěné uhlí a získávala smola. V r. 1903 na popud hraběnky Kinské byla skalní kapli dána podoba lourdské jeskyně i se sochou Panny Marie Lourdské. Mariánské poutní místo v Modlivém dole ve Svojkově má více než dvousetletou tradici a ještě před 2.svět. válkou bylo poutníky hojně navštěvováno. Konaly se zde významné církevní události okresního i krajského významu. V současné době tradice navštěvování tohoto poutního místa pokračuje. Od r. 1996 každoročně 1.května je zde zahajován mší svatou mariánský měsíc.
  • Sousoší Nejsvětější Trojice Zákupy

    Sousoší Nejsvětější Trojice Zákupy

    Náměstí, Zákupy, 47123

    (ve vzdálenosti 39,3 km od Pension PRISLIN)

    Barokní pískovcový morový sloup vysoký čtrnáct metrů pochází z roku 1708. Sousoší vytvořeno podle vzoru vídeňského sousoší kameníky Dubkem a Hübnerem na objednávku velkokněžny Anny Marie Františky z Toskány. Dílo má dvacet figur a tři malé vodní nádrže ve tvaru mušle.
  • Státní zámek Zákupy

    Státní zámek Zákupy

    Borská 1, Zákupy, 47123

    (ve vzdálenosti 39,3 km od Pension PRISLIN)

    Zámek vznikl na místě původní tvrzi vladyků ze Smojna, kterou roku 1541 začal přestavovat Zdislav Berka, český dvořan věrný Habsburkům. Požár roku 1573 byl zámek postupně dostavěn. Vznikla čtyři mohutná křídla, rozsáhlý hospodářský dvůra a zahrada s terasami. V dalším období byly zbudovány rozsáhlé konírny a po roce 1696 voliera. Po revolučním roce 1848 se stal zámek letním sídlem císaře Ferdinanda I. Dobrotivého. S touto významnou funkcí byla spojena další přestavba, tentokráte ve stylu rokoka, na které se podíleli významní umělci jako architekt Bělský, malíři Navrátil a Kandler, sochař Levý a další. Mezi významné údálosti této rezidence patřila beze sporu návštěva ruského cara Alexandra II, který se zde sešel s císařem Františkem Josefem I. a svatba rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este s hraběnkou Žofií Chotkovou. Zámek byl po první světové válce znárodněn a veřejnosti byl znovu zpřístupněn roku 1951. Roku 1977 byla zahájena rekonstrukce a zámek byl znovu otevřen roku 1985. Prohlídkový okruh se postupně dále rozšiřuje. Turisticky atraktivním místem je rozsáhlá zámecká zahrada ve stylu anglického parku, se vzácnými stromy a jezírkem. V zámeckém příkopu žijí dva medvědi.
  • Liběhrad

    Liběhrad

    Libčice nad Vltavou, 25266

    (ve vzdálenosti 39,9 km od Pension PRISLIN)

    Liběhrad je zřícenina středověkého hradu u Libčic nad Vltavou. Poslední trosky a zbytky hradeb se vypínají na skalním ostrohu nad Vltavou a je možné k nim dojít z nedaleké železniční zastávky. Liběhrad vznikl pravděpodobně jako jednodílný hrad ve 13. století, ale později, už jako zřícenina, byl poničen výstavbou vinic a zemědělských objektů a především v 19. století stavbou železnice, při níž byly části skály pod hradem odtěženy. Přímo pod Liběhradem fuguje převoz přes řeku.

  • Šaunštejn

    Šaunštejn

    Jetřichovice, 40716

    (ve vzdálenosti 40,0 km od Pension PRISLIN)

    Zřícenina zemského hradu se nachází 8 km severozápadně od České kamenice. Hrad byl postaven někdy ve 14. století a pro nejasnosti v historických pramenech nemůžeme jeho vznik přesněji určit. Jeho hlavním úkolem bylo plnit strážní funkci. Jako pustý je označován někdy od přelomu 15. a 16. století. Po třicetileté válce se jeho jméno zapomnělo a díky loupežníkům, kteří se v okolí hradu často objevovali byl často nazýván Loupežný hrádek.

  • Skalní kaple Ecce Homo Rynartice

    Skalní kaple Ecce Homo Rynartice

    Jetřichovice, 40716

    (ve vzdálenosti 40,0 km od Pension PRISLIN)

    Skalní kaplička se nachází při cestě z Jetřichovic do Rynartic po levé straně. Místo k zastavení i rozjímání. Patří mezi drobné kulturní památky a připomíná hlubokou zbožnost místních obyvatel v jejich době. Pro lepší orientaci, nebo jako tip pro rodiče s dětmi chceme upozornit, že pouze několik desítek metrů pod kapličkou se nacházejí schody k reliéfům trpaslíků vytesaných do skály místním sedlákem.
  • Falkenštejn

    Falkenštejn

    Jetřichovice, 40716

    (ve vzdálenosti 40,2 km od Pension PRISLIN)

    Zřícenina hradu se nachází 5 km severně od České Kamenice. Plnil funkci správní i ochranou, neboť stál nedaleko obchodní stezky. Hrad je poprvé připomínán na konci 14. století jako součást kamenického panství. Své funkce plnil přibližně 200 let až je od koce 16. století uváděn jako pustý. Falkenštejn byl typickým skalním hradem, z kterého zbyly jen prostory vytesané do skály.

  • Zámek Liblice

    Zámek Liblice

    Liblice, 82550

    (ve vzdálenosti 40,2 km od Pension PRISLIN)

    Zajímavý barokní zámek se nachází v obci Liblice na Mělnicku ve Středočeském kraji. Jádro zámku tvoří střední válcový třípatrový rizalit, v němž je umístěn hlavní sál, prostupující výšku dvou pater. K němu se připojují 2 boční dvoupatrová křídla. V přízemí střední části je sala terrena s původní štukovou a freskovou výzdobou. Na vstupní straně na budovu navazují členitě pojaté přízemní hospodářské objekty, ohraničující uzavřený čestný dvůr. V rozlehlém francouzském zámeckém parku stojí přízemní zahradní domek a osmiboká pseudorománská pohřební kaple Thun-Hohensteinů. Zámek ani park nejsou veřejnosti přístupné.

    Hrabě Arnošt Josef Pachta z Rájova nechal v letech 1699 – 1706 postavit honosný barokní zámek podle návrhu G. B. Alliprandiho, který částečně využil původních předloh vídeňského architekta J. B. Fischera z Erlachu. Na výzdobě zámku se pracovalo i ve 2. polovině 18. století. Od konce 19. století do roku 1945 byl zámek majetkem Thun-Hohensteinů. V roce 1952 byl zámek dán do užívání Československé akademii věd jako reprezentační objekt, určený pro pořádání kongresů, sympózií a konferencí.

  • Klášter augustiniánů v Dolním Ročově

    Klášter augustiniánů v Dolním Ročově

    Ročov, 43967

    (ve vzdálenosti 40,5 km od Pension PRISLIN)

    V osadě Dolní Ročov, stojí klášter Nanebevzetí panny Marie, patřící řádu poustevníků svatého Augustina. Klášter nechal v roce 1373 založit Albrecht z Kolovrat. V období husitských válek byl klášter značně poničen a opuštěn. K obnově kláštera došlo v 16. století, svého původního věhlasu dosáhl klášter až v 17. století. Na začátku 18. století prodělal klášter rozsáhlou přestavbu podle návrhu G. Santiniho. V roce 1745 se nad klášterem prohnala ničivá průtrž mračen a budovy kláštera i kostel byly značně poničeny. Po této události byla zahájena rozsáhlá přestavba celého klášterního areálu podle návrhu K. I. Dietzehofera a to v barokním stylu. V areálu kláštera byl postaven poutní chrám Nanebevzetí panny Marie. Ve 20. století sloužil klášter jako věznice, kasárna a také jako psychiatrická léčebna. V současnosti je areál přístupný pouze po objednání nebo v době mší.

  • Hrad Bezděz

    Hrad Bezděz

    Okna, 80030

    (ve vzdálenosti 40,9 km od Pension PRISLIN)

    Královský hrad Bezděz je jedním z nejvýznamnějších gotických hradů v Čechách. Založil jej Přemysl Otakar II. Je postaven na znělcovém vrchu Velký Bezděz a vytváří charakteristickou dominantu kraje. Vystavěn byl v letech 1260-80. Splňoval nároky na nepřístupný a zároveň reprezentativní královský hrad. Rok po Přemyslově smrti se stal Bezděz vězením pro královnu Kunhutu a jejího nezletilého syna Václava II., které zde po bitvě na Moravském poli držel markrabě Ota Braniborský. V 18. století přestal být obývaný a začal chátrat. Se vznikem kláštera za Ferdinanda II. byla benediktýnskými mnichi do hradu přenesena roku 1666 kopie sochy Madony Monserratské a stalo se z něj poutní místo. Romantická silueta hradu přitahovala řadu umělců, mezi jinými Karla Hynka Máchu.
  • Kostel sv. Mikuláše v Kladně-Vrapicích

    Kostel sv. Mikuláše v Kladně-Vrapicích

    Kladno, 27201

    (ve vzdálenosti 41,0 km od Pension PRISLIN)

    Kostel sv. Mikuláše je původně románská rotunda z počátku 13. století, přestavěná kolem roku 1400 v gotickém slohu. Naposledy podstatně rozšířena o západní část v roce 1858. Umělecky cenné barokní zařízení kostela je v současné době uloženo v depozitáři. Tuto památku najdete v kladenské části Vrapice, cca 5 km východně od centra.

  • Větrný mlýn u Vrátna

    Větrný mlýn u Vrátna

    Vrátno, 82646

    (ve vzdálenosti 41,2 km od Pension PRISLIN)

    Vrátenský mlýn je jedním z nejkrásnějších větrných mlýnů v Čechách. Stojí v polích nedaleko obce Vrátno na Mladoboleslavsku a jde o mlýn holandského typu s neobvykle vysokou kuželovitou střechou s vikýři. Střecha je ovšem nepůvodní a stejně jako zmenšené větrné kolo je výsledkem rekonstrukce již téměř rozpadlé stavby na přelomu tisíciletí. Vrátenský mlýn je nepřehlédnutelnou krajinnou dominantou a dostat se k němu můžete z křižovatky mezi obcemi Vrátno a Kluky. Dnes je v rukou soukromého majitele a bohužel znovu chátrá, stejně jako přilehlý rekreační objekt.

  • Kaple sv. Anny v Panenských Břežanech

    Kaple sv. Anny v Panenských Břežanech

    Panenské Břežany, 83168

    (ve vzdálenosti 41,5 km od Pension PRISLIN)

    Velmi zajímavým dílem vrcholného baroka je kaple sv. Anny v zámeckém parku v Panenských Břežanech. Má trojúhelníkový půdorys s konkávně prohnutými stěnami a šestistěnnou kupoli. Podle projektu Jana Blažeje Santiniho ji v letech 1705-1707 vybudoval stavitel F. Spanbrucker. Ve dvou z rohů trojúhelníka jsou malé oválné kaple, z nichž vedou schodiště na oratoř. Třetí vrchol ve tvaru obdélníka slouží jako sakristie. Hlavní barokní oltář od J.V. Jäckela pochází z roku 1738.

  • Hrad Okoř

    Hrad Okoř

    Velké Přílepy, 25264

    (ve vzdálenosti 41,9 km od Pension PRISLIN)

    Malebná zřícenina hradu Okoř se nalézá v okrese Praha- západ, asi 4 km severně od městečka Buštěhrad. Jeho počátky spadají do 13. století. Dnešní podoba hradu pochází z přestavby, kterou kolem roku 1359 provedl jeho tehdejší majitel Hrantišek Rokycanský. Poté hrad prošel ještě mnoha rekonstrukcemi, které spočívali především ve zvýšení obranyschopnosti hradu. Důležitou součástí obrany tohoto hradu byl rybník, který jej obklopoval ze tří stran. Hrad byl velice poškozen během třicetileté války. V této době získal hrad nové majitele, byli jimi Jezuité, ti však po zrušení řádu hrad opustili a ten se poté velice rychle proměnil na zříceninu. Na začátku 20. století se o zříceninu začal starat stát.

    Dominantou zříceniny hradu je ve východní části torzo vysoké hranolové věže se zbytky raně gotické kaple v přízemí. Často se zde konají šermířská vystoupení. Cestu na hrad můžete spojit s procházkou po okolí, které zdobí malebná příroda.

  • Hrad Velenice

    Hrad Velenice

    Zákupy, 80000

    (ve vzdálenosti 42,0 km od Pension PRISLIN)

    Na severozápadním okraji Velenic se nad údolím Svitávky zvedá nevelký strmý zalesněný hřbítek a na jeho temeni se dochovaly nevelké pozůstatky středověkého sídla, označovaného většinou jako Velenický hrad, ale někdy se setkáme také se jménem Strahov. Byl založen počátkem 14. století a patřil pověstnému rodu loupeživých rytířů Pancířů. Koncem 14. století, snad již roku 1385, byl hrad zřejmě rozbořen.

    Hrádek stál na východním konci hřbetu a byl zřejmě přístupný cestou, vedoucí po jeho temeni. Několik nevýrazných prohlubní v jejím okolí by mohlo být pozůstatkem dřevěných staveb v předhradí, od něhož byl hrádek oddělen mělkým příkopem. Níže na svažujícím se temeni hřbetu je několik teras. Z hradních budov se dodnes dochovaly pouze zbytky čtverhranné kamenné stavby na samém konci hřbítku. Ve svahu vedle ní je malý, do pískovcové skály vyhloubený sklep.

  • Vodní nádrž Janov (Křížatky)

    Vodní nádrž Janov (Křížatky)

    Litvínov, 43601

    (ve vzdálenosti 42,2 km od Pension PRISLIN)

    Vodní nádrž Janov se rozkládá u obce Křížatky v mosteckém okrese. Vystavění nádrže mělo řešit špatnou situaci se zásobováním Mostu pitnou vodou. Přehrada byla postavena na počátku 20. století. Hráz je jednou z nejvyšších hrází v ČR a díky tomu byla přehrada vyhlášena technickou památkou. Je 43 m vysoká 225 dlouhá a 4,5 široká.

  • Kostel sv. Jakuba Většího v Kadlíně

    Kostel sv. Jakuba Většího v Kadlíně

    Kadlín, 82542

    (ve vzdálenosti 42,2 km od Pension PRISLIN)

    Součástí nově vybudované naučné stezky a zároveň nejcennější stavbou středočeského Kadlína je barokní kostel sv. Jakuba Většího. Jednolodní svatyně pochází z 1. poloviny 14. století, ale roku 1724 prošla rozsáhlou přestavbou. Západní průčelí má obdélníkový portál a stupňový štít s nikami. Většina vybavení kostela je rokoková, cínová křtitelnice pochází z roku 1607.

    Před kostelem stojí dřevěná zvonice (na kamenné podezdívce) ze 16. století a státem chráněný strom - 500 let staré torzo lípy malolisté.

  • Zámek Buštěhrad

    Zámek Buštěhrad

    Buštěhrad, 27343

    (ve vzdálenosti 42,3 km od Pension PRISLIN)

    Barokní zámek se nachází na východním konci obce Buštěhrad na Kladensku ve Středočeském kraji. Zámek je dvoupatrová trojkřídlá budova na půdorysu písmene U, k západnímu bočnímu křídlu přiléhá zámecká kaple. Zámek není veřejnosti přístupný a je ve velmi špatném technickém stavu.

    V sousedství zničeného buštěhradského hradu byl v letech 1699 – 1705 vybudován zámek, jehož majitelkou byla Anna Marie Františka vévodkyně toskánská. V letech 1747 – 1754 byl zámek pozdně barokně upraven a rozšířen. Dnešní vzhled zámek získal v letech 1814 – 1816, kdy byla připojena dvě boční křídla a zámecká kaple, která od roku 1897 slouží jako farní kostel. V letech 1847 – 1918 patřil zámek do soukromého majetku habsburské císařské rodiny, občas tady bydlel i rakouský excísař a poslední korunovaný český panovník Ferdinand V.

  • Kaple Božího hrobu Velenice

    Kaple Božího hrobu Velenice

    Zákupy, 80000

    (ve vzdálenosti 42,5 km od Pension PRISLIN)

    Jedná se o menší místnosti vytesané do skály, jejíž stěny zdobí plastiky z výjevy. Je rozdělena do tří prostor. Kaplička byla vytesána do kamene roku 1711 tehdejším majitelem statku č.2 hospodářem Schillem. Zabrazuje Kristovo utrpení na cestě z Olivetské hory do Golgoty, jakož i tajemství růžence. Kaple Božího hrobu se nachází u silnice z Velenic do Brniště - asi 300 metrů za Velenicemi, 400 m východně od Velenic u silnice do Brniště. Kaple zřejmě původně nahrazovala kostel, který byl ve Velenicích vybudován až v roce 1735. Později se stala oblíbeným poutním místem.
  • Hotel Hofman

    Hotel Hofman

    Kladno, 27201

    (ve vzdálenosti 42,9 km od Pension PRISLIN)

    V roce 1903 si vybral tehdejší generální ředitel kladenské Poldi hutě Alexandro Pacani pro stavbu reprezentativního podnikového hotelu věhlasného Josefa Hofmana. Ten předběhl svou dobu a v éře vrcholí secese překvapil střídmým jednoduchým domem z neomítaných kladenských struskových cihel. Také užití ocelových konstrukčních prvků plnilo nepřímou úlohu firemní reklamy. Dnes je přešlechtěný hotel jedinou celistvě dochovanou autorovou stavbou na našem území.

  • Zámek Kladno

    Zámek Kladno

    Zádušní 1, Kladno, 27201

    (ve vzdálenosti 43,0 km od Pension PRISLIN)

    Nejvýznamnější kladenskou památkou je barokní zámek. Stojí na místě původní středověké tvrze zvané Horní, z níž se dochovaly pouze sklepy. Na těchto základech v 16. stol. postavili renesanční zámek. Dnešní podobu získal v roce 1740, kdy byl podle návrhu K.I. Dientzenhofera barokně upraven. Můžeme si zde prohlédnout kapli sv. Vavřince s nástěnnými malbami od J. K. Koláře. Kaple stojí v západním křídle zámku, slouží k církevním účelům. Během její nedávné rekonstrukce byly objeveny v historickém dřevěném sekretáři vzácné knihy. Dnes je zámek sídlem galerie (otevřeno celoročně). Její sbírky představují archeologické nálezy. Své sídlo zde má i Sládečkovo vlastivědné muzeum a pobočka městské knihovny Kladno. Součástí objektu je zahrada s medvědáriem.

    Otevírací doba Celoročně: Út - Pá: 9 - 12 a 13 - 17 h So a Ne: 13 - 17 h

    Vstupné dospělí 40,- Kč důchodci 20,- Kč děti, studenti 10,- Kč

  • Bazilika Nanebevzetí P. Marie v Kladně

    Bazilika Nanebevzetí P. Marie v Kladně

    Kladno, 27201

    (ve vzdálenosti 43,0 km od Pension PRISLIN)

    Původní stavbou na tomto místě byl gotický kostel z poloviny 14. století. Novorománská bazilika Nanebevzetí Panny Marie s hranolovou věží v západním průčelí pochází z let 1898-1900. Hlavní i boční loď jsou kryty dřevěným kazetovým stropem. V 70. a 80. letech 20. století byl kostel ve velmi špatném stavu a došlo dokonce k částečnému zřícení, ale po rekonstrukci byl v roce 2000 znovu vysvěcen.

  • Novorenesanční radnice v Kladně

    Novorenesanční radnice v Kladně

    Kladno, 27201

    (ve vzdálenosti 43,0 km od Pension PRISLIN)

    Novorenesanční radnice je z téže doby jako bazilika Nanebevzetí Panny Marie, konkrétně z let 1898-99. Postavena byla podle návrhu Jana Vejrycha. Vejrych si zde přivzal ke spolupráci malíře Adolfa Libschera, jenž je autorem idilického hornicko-hutnického tryptychu s ústřední ženskou postavou symbolizující bohatnoucí Kladno. Radnice je nyní sídlem orgánů Statutárního města Kladna a Magistrátu města Kladna.

  • Husův sbor v Kladně (bývalá synagoga)

    Husův sbor v Kladně (bývalá synagoga)

    Kladno, 27201

    (ve vzdálenosti 43,2 km od Pension PRISLIN)

    Novorenesanční stavba z roku 1884 postavena pražským stavitelem E. Brandtem na místě původního židovského domu. Objekt má obdélníkový půdorys se segmentově vystupující apsidou. Západní průčelí je zdobeno černými mramorovými deskami se zlatými nápisy Starozákonného Desatera. V interiéru najdeme kopii Bílkova Ukřižovaného, jehož originál je ve svatovítské katedrále v Praze. Dnes sídlo Husova sboru církve československé husitské.

  • Kaple sv. Floriána v Kladně

    Kaple sv. Floriána v Kladně

    Kladno, 27201

    (ve vzdálenosti 43,2 km od Pension PRISLIN)

    Kaple sv. Floriána je pravděpodobně posledním sakrálním dílem K. I. Dientzenhofera. Základní kámen kaple byl položen v roce 1751, dokončena byla ale až v roce 1872. Půdorys kaple vychází z centrální křížové dispozice s konkávně probraným průčelím, jež vymezují nakoso postavené hranolové věže.

  • Šnajdrova tiskárna

    Šnajdrova tiskárna

    Kladno, 27201

    (ve vzdálenosti 43,5 km od Pension PRISLIN)

    Stavba Šnajdrovy tiskárny byla dokončena v roce 1911 a rozvíjí to nejlepší z kotěrovské moderny. Projektoval ji plzeňský rodák Jaroslav Rössler, žák Jana Kotěry. Rössler dokonale zkombinoval tiskařský provoz s komfortem obytné části. Komunika probíhala v přízemí systémem intimních dvorků a v patře obytnou terasou na střeše sazárny. Šnajdrova tiskárna byla první tiskárna, která začala vydávat v českém překladu knihy indického myslitele Rabindranátha Thákura ještě dřív než dostal Nobelovu cenu za literaturu.

  • Památník obětem nacismu v Lidicích

    Památník obětem nacismu v Lidicích

    Tokajická 152, Lidice, 27354

    (ve vzdálenosti 43,5 km od Pension PRISLIN)

    Památník obětem nacismu se nachází přímo na místě tragédie, kde 10. června roku 1942 nacističtí vojáci vyvraždili a vypálili celé město. Stavba památníku začala tři roky po válce v roce 1948. Území starých Lidic bylo v roce 1962 vyhlášeno Národní kulturní památkou. V areálu památníku je muzeum s expozicí připominající lidickou tragedii a bronzové sousoší 82 lidických dětí, které nacisté zavraždili.

  • Levý Hradec

    Levý Hradec

    Praha, 25263

    (ve vzdálenosti 43,8 km od Pension PRISLIN)

    Národní kulturní památka. Slavná minulost tohoto místa je spojena s počátkem rodu Přemyslovců, tedy i s počátky naší státnosti. Nachází se nedaleko Roztok u Prahy (směr Praha-západ). Nachází se zde zbytky nejstaršího kamenného kostela u nás, rotundy zasvěcené sv. Klimentovi. Její základy je dnes možné vidět pod podlahou kostela - je tak možné pozorovat vývoj stavebnictví u nás - původně románská rotunda, přestavěná později na gotický kostel, z nějž dnes zůstala jen oltářní část - loď a vež jsou již barokní. Ačkoli se Levý Hradec traduje jako místo, odkud Bořivoj vládnul, než přemístil sídlo na Vyšehrad, bylo toto hradiště rychle zapomenuto. Poslední událost, která bylo důležitá pro vývoj našeho státu, se zde odehrála v roce 982, kdy zde byl sv. Vojtěch jmenován druhým pražským biskupem. Na památku tohoto jmenování zde každoročně probíhá Svatovojtěšská pouť - při příležitosti jednoho tisíce let od Vojtěchovy mučednické smrti byla na této pouti k vidění i jeho lebka. V oltářní části kostela jsou v současné době k vidění rekonstruované gotické fresky, je možné navštívit i prostory pod podlahou a prohlédnout si základy rotundy. Z ostrohu, na němž se hradiště nalézalo, je krásný výhled na údolí Vltavy a další významný ostroh, Řivnáč.

    Slavná minulost tohoto místa je spojena s počátkem rodu Přemyslovců, tedy i s počátky naší státnosti. Nachází se nedaleko Roztok u Prahy (směr Praha-západ). Nachází se zde zbytky nejstaršího kamenného kostela u nás, rotundy zasvěcené sv. Klimentovi. Její základy je dnes možné vidět pod podlahou kostela - je tak možné pozorovat vývoj stavebnictví u nás - původně románská rotunda, přestavěná později na gotický kostel, z nějž dnes zůstala jen oltářní část - loď a vež jsou již barokní. Ačkoli se Levý Hradec traduje jako místo, odkud Bořivoj vládnul, než přemístil sídlo na Vyšehrad, bylo toto hradiště rychle zapomenuto. Poslední událost, která bylo důležitá pro vývoj našeho státu, se zde odehrála v roce 982, kdy zde byl sv. Vojtěch jmenován druhým pražským biskupem. Na památku tohoto jmenování zde každoročně probíhá Svatovojtěšská pouť - při příležitosti jednoho tisíce let od Vojtěchovy mučednické smrti byla na této pouti k vidění i jeho lebka. V oltářní části kostela jsou v současné době k vidění rekonstruované gotické fresky, je možné navštívit i prostory pod podlahou a prohlédnout si základy rotundy. Z ostrohu, na němž se hradiště nalézalo, je krásný výhled na údolí Vltavy a další významný ostroh, Řivnáč. Dostupné pěšky, horské kolo
  • Kaple Božího hrobu Mimoň

    Kaple Božího hrobu Mimoň

    Mimoň, 47124

    (ve vzdálenosti 43,9 km od Pension PRISLIN)

    Barokní sakrální památka, věrná kopie Božího hrobu v Jeruzalémě. Veřejně přístupna jen výjimečně. Lužická ulice.
  • Zámek Jezeří

    Zámek Jezeří

    Horní Jiřetín, 43543

    (ve vzdálenosti 44,0 km od Pension PRISLIN)

    Barokní zámek Jezeří se nachází jihozápadně od Litvínova. Ve 2. polovině 14. století nechali páni z Rvenic postavit gotický hrad, který se postupně změnil na renesanční zámek. Prodělal dva požáry, po kterých byl přestavěn do dnešní podoby. Zámek byl poctěn návštěvou J.W.Goetheho a žil zde také skladatel K.W. Gluck.

    Ves Jezeří (dříve Eisenberg) se poprvé uvádí po r. 1365, kdy se po ní psal Nevlas z Eisenberka, v r. 1384 se uvádějí bratři Bušek a Nevlas, Bušek se ještě v r. 1394 psal ze Rvanic (Ervěnic) a z Eisenberka.

    Někdy v l. 1363 – 1365 si postavili páni ze Rvenic hrad Eisenberk (Jezeří). Jejich majetkem zůstal až do r. 1407, kdy jej koupil i s příslušenstvím Petr z Perče. V l. 1410 – 1413 se připomíná na Jezeří Albrecht starší z Kolovrat, který měl patronát nad farou v Albrechticích. K hradu patřily Albrechtice, Jezeří Rvenice (Ervěnice) a další majetek. Od r. 1416 byl majitelem hradu Jan Smolík ze Slavic, který získal před r. 1434 i ervěnický statek. V 50. letech 15. století se stalo Jezeří majetkem saských feudálů – pánů z Kaufunku.

    Kunc z Kaufunku věznil na Jezeří i mladého saského knížete Arnošta, aby si na jeho otci, saském kurfiřtovi, vymohl zisk statku v Sasku. Byl však u Cvikova zajat a popraven. Z obavy před konfliktem se sousedním Saskem obsadilo vojsko krále Jiřího z Poděbrad hrad Jezeří a tím vláda Kaufunků skončila.

    V r. 1459 se na Jezeří opět vrátili Smolíkové ze Slavic, kteří vlastnili celé panství do r. 1513, kdy je Zikmund Smolík odkázal svému švagru Mikuláši Hochhauserovi z Hochhauzu. Mikuláš provedl na hradě řáadu stavebních úprav a v r. 1549 jej přestavěl na renesanční zámek. Z této přestavby pochází patrně velká půlkruhová bašta před jižním křídlem a snad i část mohutného zdiva tohoto křídla dnešního zámku. Hochhauserové drželi panství Jezeří až do r. 1623. Nejvýznamnější z nich byl Václav mladší, který se zúčastnil tureckých válek v Uhrách, kde r. 1596 v boji u Jageru zahynul. Za účast v českém stavovském povstání bylo Hochhauserům r. 1623 panství konfiskováno a prodáno Vilémovi mladšímu z Lobkovic. Tvořily je tehdy statek Jezeří se zámkem, dvorem, vinicemi, vesnice Albrechtice, Horní a Dolní Jiřetín a Čtrnáct Dvorců, statek Velemyšleves, Hrušovany, Hliňany a polovina statku Hořan.

    V r. 1627 dal Vilém mladší z Lobkovic upravit zámek v barokním slohu. V r. 1646 zámek vyhořel a zůstal jen malý domek (čeledník) a koňská stáj. Požár způsobili potulující se vojáci, pravděpodobně císařští, kteří v té době obléhali Švédy obsazený mostecký hrad.

    V r. 1696 začal Ferdinand Vilém z Lobkovic zámek Jezeří znovu budovat v barokním slohu. Hlavní podélná budova vytvořila se čtyřmi kolmo připojenými křídly půdorysný tvar nízkého a širokého písmene H, z jehož jižního boku vystupoval sálový rizalit. Zámek měl nehluboký dvůr s nasazenými věžemi, monumentální portál hlavní budovy, uvnitř osové vnitřní schodiště s polygonální halou, kde byly štukové doplňky. Z místností vynikali tzv. zlatý kabinet, zrcadlový sál a veliký společenský sál, který sloužil jako zámecké divadlo. Při východním a západním průčelí byly vyhlídkové terasy. U zámku vznikal též malá fontána s antickými plastikami. Vnitřní vybavení bylo podle popisů z 18. století velmi bohaté, v přízemí byl sál s kulečníkem, knihovna, zrcadlový pokoj, pokoje knížat, audienční síň, soustružnická dílna, prachárna, zbrojnice, stříbrná jídelna úředníků a pokoj kapucína. V patře byla kaple a další místnost.

    V r. 1713, za Oldřicha z Lobkovic, postihl Jezeří opět požár. Škoda tehdy činila 30 398 zlatých a zámek musel být opět celý barokně vystavěn.

    Konec 18. a začátek 19. století, období knížat Josefa Františka Maxmiliána z Lobkovic a Ferdinanda z Lobkovic, znamenaly vrchol stavebních a kulturních dějin zámku. Od r. 1802 bylo na Jezeří v provozu zámecké divadlo, v němž hrála i řada vídeňských herců, neboť v té době měli Lobkovicové pronajato známé divadlo Na Vídeňce. Vznikla i zámecká myslivecká kapela s 22 členy, která dosáhla největších úspěchů pod vedením kapelníka italského původu Josefa Cartellieriho (zemřel na Jezeří r. 1870). Kromě ní zde vystupoval i známý pěvecký „eisenberksý“ kvartet a hudební oktet. Na koncerty v zámeckém parku se sjíždělo množství posluchačů ze širokého okolí. Na zámku Jezeří začínal své první hudební kroky skladatele Ch. W. Gluck, jehož otec zde byl lesníkem. Jezdila sem řada významných návštěvníků, například J. W. Goethe, když se léčil v nedalekých Teplicích. S ním navštívil Jezeří i italský pěvec Antonio Brizzi, který zde koncertoval pro zámecké hosty.

    Kromě péče o zámek věnovali Lobkovicové pozornost i jeho okolí. Mělo svůj specifický ráz a již v době požáru v r. 1713 zde byla malá oranžérie. Rozsah okrasné zahrady potom dokládá popis panství Nové Sedlo – Jezeří z r. 1736 a plány z r. 1797 a 1811. Byla zde kuchyňská zahrada, park, který měl v r. 1838 rozsah 50 ha, 3 rybníky, veliká a bohatá obora na svahu Krušných ho u zámku a zimní zahrada s řadou pseudoantických plastik, založená v r. 1829.

    Panství Nové Sedlo – jezeří bylo bohaté a rozsáhlé. V r. 1848 k němu patřila městečka Ervěnice a Strupčice a 21 vsí.

    Vedle zemědělství a lesnictví mělo značný význam již v 18. století průmyslové podnikání – pivovar, vápenky, cihelny a těžba hnědého uhlí v Pohlodech a Chomutovsku.

    Po vzniku ČSR, za první pozemkové reformy, bylo ve 20. letech panství částečně rozparcelováno a Lobkovicům zůstalo celkem 5 dvorů. V době druhé světové války mělo panství nacistickou správu vzhledem k tomu, že poslední majitel kníže Max Lobkovic byl vyslancem československé vlády v Londýně. Na zámku yl umístěn strážní oddíl SS, jenž hlídal zajaté vyšší důstojníky spojeneckých armád, kteří tam byly nacisty vězněni.

    Dnes je zámek Jezeří ve správě Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem.

  • Kostel sv. Václava v Kladně

    Kostel sv. Václava v Kladně

    Kladno, 27201

    (ve vzdálenosti 44,0 km od Pension PRISLIN)

    Kostel byl postaven v letech 1925-27. Je postaven v novobyzantském stylu. Věž je zdobena v průčelí svatováclavskou sochou od Ladislava Vocelky. Jak je Václavův bratr vraždil s korunkou a v hermelínu, alespoň tak to podává oltářní tyrolská řezba českého světce od France Štuflesera.

  • Nové Kladno

    Nové Kladno

    Kladno, 27201

    (ve vzdálenosti 44,0 km od Pension PRISLIN)

    Těsně po 2. světové válce vzniká na Kladně vzorové sídliště pro 1.500 rodin horníků a hutníků. Nejvíce toto období reprezentuje 6 věžových domů z let 1953-57. Třináct pater tvoří železobetonový skelet s keramickým obkladem. Dodnes patří svým celkovým konceptem, monumentalitou a řešením parteru s obchody a službami k nejlepším stavbám které u nás vznikaly v 50. letech 20. století. Pod domem jsou dva suterény s atomovým krytem, spalovnou odpadků, záložní agregát, prádelny, žehlírny. Vstupy do domů tvoří reprezentativní haly. V každém domě pak na cca 77 bytů šesti různých typů s unikátním systémem strotop (tedy vytápění ve stropech a stěnách bytu).

  • Vila architekta Stádníka

    Vila architekta Stádníka

    Kladno, 27201

    (ve vzdálenosti 44,1 km od Pension PRISLIN)

    Vila zaujme především kombinovanou mítanou a cihelnou fasádou členěnou dekorativními pilastry s ptačími hlavicemi. Celek je pak pevně usazen na opukové podezdívce.

  • Chřibský hrádek

    Chřibský hrádek

    Chřibská, 40744

    (ve vzdálenosti 44,2 km od Pension PRISLIN)

    Romantické zbytky skalního hradu Chřibský hrádek se ukrývají na strmém pískovcovém bloku nad Doubickým potokem nedaleko Chřibské na Děčínsku v Ústeckém kraji. Na předhradí stával dřevěný objekt. Vlastní skalisko dodnes odděluje zřetelný příkop a val. Na temeni skály bylo vytesáno čtvercové podvalí, nad ním stávala věž. Na dně prostory je jáma neznámého původu. Ještě v 19. století vypadala hradní skála trochu jinak – v roce 1850 se však část pískovce odtrhla a zřítila do údolí. Chřibský hrádek je volně přístupný.

    Hrad vznikl zřejmě v polovině 13. století a plnil strážní funkci při Lužické stezce. Na počátku 14. století přestal být Chřibský hrádek obýván a postupně zanikl.

  • Zámeček Lichtenwald

    Zámeček Lichtenwald

    Litvínov, 80111

    (ve vzdálenosti 44,3 km od Pension PRISLIN)

    Lovecký pozdně barokní zámeček Lichtenwald stojí na vysokém kopci (876 m) nedaleko Českého Jiřetína na Mostecku v Ústeckém kraji. Zámek tvoří zajímavý komplex pozdně barokních budov kolem oválného nádvoří. Hlavní obdélná patrová budova má mansardovou střechu, po jejích stranách jsou obytná stavení.

    Původní lovecký zámeček nechal v roce 1760 postavit hrabě E. P. Waldstein-Wartenberg. Zámeček sloužil při lovu jelenům tetřevů, později se stal myslivnou a jakousi loveckou chatou – tomuto účelu slouží dodnes.

  • Lobkovická hrobka (Hraběcí kaple)

    Lobkovická hrobka (Hraběcí kaple)

    Horní Jiřetín, 43543

    (ve vzdálenosti 44,4 km od Pension PRISLIN)

    Po pravé straně silničky vedoucí od zámku Jezeří do Černic stojí v lese blízko okraje hnědouhelného dolu zbytky lobkovické hrobky, známé pod názvem Hraběcí kaple. Kdysi v těchto místech bývala paseka, nedaleko tekl Šramnický potok a vedla tudy turistická zeleně značená cesta z Dřínova k zámku. Dnešní realita je poněkud jiná... Hraběcí kapli projektoval v barokním slohu známý architekt vídeňského dvora Andreas Altomonte (žil v letech 1699-1780). Její stavbu vedl v roce 1753 stavitel Hauptvogel z Roudnice. Potřebný kámen byl získáván v kamenolomu na Salesiově výšině (v lese mezi Loučnou a Osekem). Kaple ale nebyla nikdy dokončena; přesné důvody nejsou známy. Měla prý připomínat zánik Popelovců, jedné z rodinných větví Lobkoviců, kteří vlastnili zámek Jezeří v letech 1623 až 1722. Do dnešní doby se z kruhové stavby s předsíní zachovaly obvodové zdi.

  • Hrad Pravda

    Hrad Pravda

    Pnětluky, 82517

    (ve vzdálenosti 44,6 km od Pension PRISLIN)

    Zřícenina pozdně gotického hradu Pravda se ukrývá na zalesněném ostrohu mezi obcemi Domoušice a Pnětluky na Lounsku v Ústeckém kraji. Z hradu se zachovala téměř celá obvodová hradba, zdivo paláce a vstupní brány. Pozoruhodné je severní valové opevnění se dvěma dělovými baštami. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad vznikl zřejmě ve 14. století. První písemná zmínka o hradu však pochází až z roku 1523. Ve 2. polovině 16. století byl hrad opuštěn a ponechán svému osudu.

  • Kostel sv. Jakuba Většího ve Škrlích

    Kostel sv. Jakuba Většího ve Škrlích

    Bílence, 82069

    (ve vzdálenosti 44,9 km od Pension PRISLIN)

    Kostel sv. Jakuba Většího se nachází na severu obce Škrle, necelých deset kilometrů jihovýchodně od Chomutova. Je vystavěn na pahorku nad obcí a tvoří tak dominantu obce. Farní kostel sv. Jakuba Většího uvádí prvně zpráva z roku 1356, kostel je ale zřejmě o něco starší. Ke kostelu byla v pozdní gotice přistavěna hranolová věž a doplnila tak dvě menší věžičky. Roku 1586 byl kostel přestavěn a po roce 1840 znovu upraven. Při úpravách bylo zachováno dřevěné obložení horní části věže. Kostel je obklopen zbytky hřbitovní zdi. V nedávné době byla opravena střecha kostela i dřevěná střecha kostelní věže. Kostel samotný na rekonstrukci čeká.

  • Zámek Škrle

    Zámek Škrle

    Bílence, 82069

    (ve vzdálenosti 45,0 km od Pension PRISLIN)

    Zámek leží v obci Škrle při říčce Chomutovce, na jihovýchodě obce. Roku 1621 je zde prvně uváděna tvrz, která byla přestavěná v roce 1730 na patrový barokní zámek. Kromě bytu a kanceláře správce panství v něm byly i pokoje pro návštěvníky řádových bratří a od osmnáctého století také škola. Ta byla zrušena ve dvacátých letech dvacátého století. Po správní reformě se v polovině devatenáctého století stala Škrle samostatnou obcí a v zámku pak sídlila obecní rada. Po druhé světové válce zámek dlouho chátral, několik let po revoluci se mu dostalo rekonstrukce a v současné době se upravuje i jeho okolí.

  • Skála smrti - Kunratice u Cvikova

    Skála smrti - Kunratice u Cvikova

    Kunratice u Cvikova, 47155

    (ve vzdálenosti 45,1 km od Pension PRISLIN)

    Skála smrti, je ukryta asi 1,5 km jižně od středu obce Kunratice u Cvikova. Je na ní vytesán reliéf, znázorňující rytíře na vzpínajícím se koni a dívčinu, padající s rozepjatýma rukama ze skály. K tomuto se váže pověst o dívce, pronásledované zlým rytířem, která v zoufalství raději zvolila smrt skokem z vysoké skály. Dívka se ale podle pověsti zachránila neboť dopadla do bahniska, zatímco rytíř i s koněm díky tíze své zbroje v bažině zahynul. Reliéf zde v roce 1910 vytesali z lásky ke svému domovu dva místní umělci a členové kunratické sekce Horského spolku pro nejsevernější Čechy, učitel Karl Beckert a četnický strážmistr Karl Bundesmann.

  • Křížový vrch - Kalvárie

    Křížový vrch - Kalvárie

    Cvikov, 47154

    (ve vzdálenosti 45,4 km od Pension PRISLIN)

    Křížový vrch zvaný též Kalvárie je skalnatým vrcholem z čediče. První náboženské plastiky křížové cesty zde byly postaveny roku 1729 a výklenkové kaple r. 1732. Další dřevěné stavby byly nahrazeny dnešní zděnou kaplí z r. 1845. Vrcholový kříž a tři sochy (dnes zničené) jsou z 1. poloviny 19. století, podobně jako řada nynějších výklenkových, původně zasklených kaplí křížové cesty ve svahu k jihozápadu, který byl r. 1883 osázen dnes již mohutnými lípami.
  • Zámek Tuchoměřice

    Zámek Tuchoměřice

    Tuchoměřice, 25267

    (ve vzdálenosti 45,4 km od Pension PRISLIN)

    Roku 1352 si jistý Heliáš, držitel statku Tuchoměřice, pronajal pro sebe a svou manželku Markétu od kláštera v Plasech les Choteč, kde založil dvůr. Pak se zde připomínají Pavel a Jan. Později byl statek v držení několika pražských měšťanů. V roce 1407 byl majitelem Čeněk z Valdštejna, který na statku pojistil věno své manželky Elišky z Obříství. Ale již v roce 1410 Tuchoměřice prodal Habartovi z Nedvídkova na Přelicích. Majitelé se pak střídali v rychlém sledu.

    V roce 1436 odkazovala svým synům věno pojištěné na Tuchoměřicích Kateřina z Tepence, manželka Hynka z Valdštejna na Rukštejně. Vzápětí po té se tu objevuje Zbyněk z Házmburka. V roce 1483 zde umřel Hynek Pihelský z Házmburka.Na začátku 16. století byl držitelem statku Bernard Glac ze Starého dvora a pak Baltazar Peřina ze Sloupna. Ten prodal statek Janovi Sluzkému Z Chlumu. Příslušníci tohoto rodu hospodařili na Tuchoměřicích celé století. Jejich zásluhou byla původní gotická tvrz přebudována na renesanční šlechtické sídlo. Tuchoměřice se za Sluzských staly jedním z významných center Českých bratří. Rodovým erbem Sluzských z Chlumu byl stříbrný štít s červeným stupňem.

    V roce 1615 koupil zámek Tuchoměřice s dvorem ,pivovarem, mlýny a vsí Tuchoměřice s chalupou rybářskou na Muráni, vsí Kněžívkou, tvrzí a dvorem Čičovice, vsí Malé a Velké Čičovice, Otta Jindřich z Vartenberka. I když v roce 1616 pojistil na tomto statku věno své manželky Doroty Boryňové ze Lhoty, dlouho Tuchoměřice nedržel a prodal je před rokem 1623 jezuitské koleji u sv. Klimenta v Praze.

    Na místě starého kostela sv. Víta a Linharta a bývalé středověké tvrze byl zbudován r. 1666 1668 nový kostel a jezuitská rezidence. Kostel byl postaven za účasti italského architekta Giovani Domenica Orsiniho. Nástěnné malby jsou od Josefa Kramolína (1768). Jezuité drželi statek Tuchoměřický a nedaleký hrad Okoř až do zrušení řádu císařem Josefem II. v roce 1773.

    V roce 1898 byla budova kláštera pronajata ústavu pro rekonvalescenty nadace Pislingovské,zřízeného z nadace a daru České spořitelny. Správou ústavu byla pověřena Kongregace milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Po zrušení řádu komunistickým režimem v roce 1953 ústav připadl nemocnici Motol.

  • Zámek Roztoky

    Zámek Roztoky

    Praha, 25263

    (ve vzdálenosti 45,6 km od Pension PRISLIN)

    Hlavním turistickým cílem v Roztokách u Prahy je zámek, který vyrostl v místech někdejší tvrze románské stavby z 1. pol. 13. století. Půdorys této stavby je vyznačen v dlažbě na nádvoří. Jednalo se o mohutnou obytnou věž stojící na čtvercovém půdorysu, chráněna byla pásem hradební zdi, kterou doplňoval dodnes značně široký vodní příkop. Ve 2. pol. 14. století byla rozšířena o palác se dvěma věžemi a kaplí. Při renesanční přestavbě věže zanikly. V 17. a 18. stol se tvrz postupně změnila v barokní zámek, který je dnes zajímavou směsicí slohů. Převažuje zde renesance doplněná řadou starších gotických prvků - krakorci, lomenými oblouky oken, římsami, portálky a především arkýřovou kaplí. Původní obranný charakter dokládají ještě dnes dochované hluboké zděné příkopy. Od roku 1957 sídlí v zámku středočeské oblastní muzeum. Instalaci sbírek předcházela rozsáhlá rekonstrukce zpustlého areálu. Zámek je přístupný veřejnosti. V jedné z místnosti na zámku je umístěna pamětní síň české malířky Zdeňky Braunerové, jejíž rodina pocházela z bývalého Braunerova mlýna (dnes sídlo vedení muzea).
  • Kaple sv. Josefa

    Kaple sv. Josefa

    Senetářov 116, Jedovnice, 67906

    (ve vzdálenosti 46,1 km od Pension PRISLIN)

    Kaple sv. Josefa ve tvaru lodě.
  • Hrad Džbán

    Hrad Džbán

    Mutějovice, 27007

    (ve vzdálenosti 46,2 km od Pension PRISLIN)

    Nevelké zříceniny hradu stojí na opukovém hřbetu Džbán nedaleko Mutějovic na Rakovnicku ve Středočeském kraji. Hrad měl přibližně trojúhelníkový půdorys. Hrad byl kombinací hradního typu s plášťovou zdí a francouzského kastelu. Z hradu se dochovaly skromné zbytky zdí hradních paláců, hradeb, jedné z věží a také dosud hluboký příkop. Hradní areál je porostlý vysokým lesem. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Na místě pravěkého hradiště byl zřejmě koncem 13. století vybudován hrad, který byl založen jako královský. Nedlouho po svém založení byl však hrad opuštěn a postupně se změnil ve zříceninu. Dostupné pěšky, horské kolo

  • Zámek Měšice

    Zámek Měšice

    Praha, 25064

    (ve vzdálenosti 46,3 km od Pension PRISLIN)

    Rokokový zámek je dominantou obce Měšice ve Středočeském kraji. Zámek je dvoupatrová trojkřídlá budova s mansardovou střechou na půdorysu písmene U. Zahradní průčelí člení 3 rizality, z nichž střední má v patře balkón. V zámecké kapli jsou nástěnné malby z roku 1775. Zámek obklopuje zpustlý anglický park se vzácnými dřevinami a zbytky sochařské výzdoby.

    Na místě středověké tvrze nechali Nosticové v letech 1767 – 1775 podle projektu architekta A. Haffeneckera vybudovat zámek. V letech 1780 – 1790 byl zámek upraven a rozšířen. V současné době slouží zámek jako nestátní nemocnice.

  • Milštejn

    Milštejn

    místní část Naděje, Cvikov, 47154

    (ve vzdálenosti 46,5 km od Pension PRISLIN)

    Hrad vznikl počátkem 14. století a prvním známým majitelem je Jindřich Berka z Dubé. Milštejn byl šlechtickým hradem. Jako pustý se uvádí ke konci 16. století. V době existence hradu se v jeho okolí těžil kámen (na mlýnské kameny a dělostřelecké koule) a tato činnost nakonec zničila i hrad samotný. Informace včetně fotografie zpracována díky laskavosti a ve spolupráci se serverem www.zricenina.cz kde lze získat doplňující informace.

  • Zřícenina hradu Ralsko

    Zřícenina hradu Ralsko

    Mimoň, 47124

    (ve vzdálenosti 46,8 km od Pension PRISLIN)

    Pravděpodobnými zakladateli hradu byli Markvarticové ve 13. století. Možná písemná zmínka vážící se k hradu pochází z roku 1339. Ralsko bylo šlechtickým hradem se dvěma obytnými věžemi a plnilo funkci vojenského opěrného bodu. Hrad byl dobýván a dobyt husity a po roce 1505 zpustl. V současném areálu nalezneme: zbytky věží, hradby, zbytky dalších stavení, silnou štítová zeď, nádrž na vodu, prevét, zbytky brány. Informace včetně fotografie zpracována díky laskavosti a ve spolupráci se serverem www.zricenina.cz kde lze získat doplňující informace.

  • Zámek Suchdol

    Zámek Suchdol

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 46,8 km od Pension PRISLIN)

    Původní gotická vodní tvrz ze 13. století byla v letech 1530 – 1547 přestavěna na renesanční zámek, který byl v 17. století zbarokizován. V letech 1839 – 1875 byl do zámeckého objektu umístěn cukrovar, čímž utrpěly především interiéry. Při opravě zámku v roce 1959 byla obnovena renesanční sgrafitová výzdoba fasád. V současné době slouží zámek jako kulturní dům a pro potřeby obce. Zajímavý zámek, který si dosud uchoval řadu prvků původní tvrze, se nachází v obci Suchdol na Kutnohorsku ve Středočeském kraji. Zámek je dvoupatrová čtyřkřídlá budova se vstupní bránou na severní straně. V západním zámeckém křídle se dochoval velký sál s krbem.

  • Zámek Bělá pod Bezdězem

    Zámek Bělá pod Bezdězem

    Bělá pod Bezdězem, 29421

    (ve vzdálenosti 47,3 km od Pension PRISLIN)

    V údolí pojmenovaném podle potoka Bělá, krátce po založení města v roce 1337 byla postavena u městských hradeb opevněná tvrz. Její mohutná hranolová věž pochází z 1.pol. 14. stol. Původní tvrz byla přebudována v letech 1582-1615 a v roce 1622 se zámek stal majetkem Albrechta z Valdštejna. Po jeho smrti měli zámek v držení Carretové, ale od roku 1678 jej opět vlastnili Valdštejnové. V roce 1689 byl zámek barokně přestavěn. Valdštejnové v následujících obdobích zámek příliš nevyužívali jako své stálé sídlo a tak zde ve 2. polovině 18. stol. fungovala textilní manufaktura a po částečné přestavbě v polovině 19. stol. také vyšší lesnická škola. Po jejím zrušení v roce 1905 byl zámek přebudován na byty pro úředníky valdštejnské správy. Část zámku slouží dnes jako sociální bydlení a část jako městské muzeum. Návštěvníkům nabízí stálou expozici „Historie Podbezdězí“, přibližuje dějiny regionu od pravěku do 19.stol. Za pozornost stojí doklady o vztahu Karla Hynka Máchy a Bedřicha Smetany k Bělé a jejímu okolí. Dodnes byly zachovány na několika místech fragmenty sgrafit a v několika místnostech zdobené trámové stropy. OTEVÍRACÍ DOBA: květen - září: denně mimo Po 9 - 12 a 13 - 16 h Jindy po předchozí dohodě. VSTUPNÉ: plné 10,- Kč snížené 5,- Kč
  • Zámek Lány

    Zámek Lány

    Lány, 27061

    (ve vzdálenosti 47,4 km od Pension PRISLIN)

    Při cestě z Rakovníka do Prahy v obci Lány stála ve 14 stol. zemanská tvrz. V roce 1589 ji získal císař Rudolf II. a přestavěl na renesanční zámek. Do raně barokního slohu byla upravena roce 1652. V následujících letech vlastnili zámek Schwarzenberkové, Valdštejnové a Fürstenberkové. Karel Egon Fürstenberk přebudoval zámek do dnešní podoby. V roce 1921 koupil zámek stát a objekt se stal letním sídlem prezidentů republiky. Součástí zámku je zámecký park, v němž si můžeme prohlédnout sochu sv. Jenovefy s laní a barokní kostel postavený v letech 1747-52. Západně od objektu najdeme palmový skleník. Park, kostel a skleník byly v 1990 opět zpřístupněny veřejnosti. Na park navazuje Lánská obora, kterou založili Valdštejnové v roce 1713. Obora je součástí chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Na místním hřbitově v severní části obce jsou pohřbeni T.G.Masaryk, jeho žena Charlotta, syn Jan a dcera Alice.
  • Zřícenina Tolštejn

    Zřícenina Tolštejn

    Jiřetín pod Jedlovou, 40756

    (ve vzdálenosti 47,5 km od Pension PRISLIN)

    Zřícenina hradu Tolštejn se nachází v Lužických horách. Byl vybudován jako strážní hrad k ochraně ůležité obchodní stezky z Čech do Lužice. Hradu je poprvé zmiňován roku 1337. V této době jej získává Vaněk z Vartenberka a hrad se stává centrem celého vartenberského panství. Na počátku 15. století získal hrad Hynek Berka z Dubé. v období husitských válek stál nejprve na straně lužických měst proti kališníků, ale později vrchnost uzavřela s husity smír a umožnila obsazení hradu posádkou husitů. Po skončení husitských válek, změnách vrchnosti, majetkových sporů a obléhání hradu došlo i na částečné opravy. Definitivní konec pro rozvoj hradu znamenala třicetiletá válka. Roku 1642 byl hrad obsazen rakouským vojskem. Švédský generál Wrangel následně hrad dobyl a nechal zapálit. Hrad již nebyl obnoven. Místní si zde odebírali kámen pro vlastní stavby a zkáze přispěli i hledači pokladů. Novou naději pro Tolštejn znamenal rozvoj turistiky. Roku 1865 zde obchodník Johann Josef Münzberg zřídil malé občerstvení a následně vystavěl hostinec. To přispělo k oblíbenosti hradu jako výletního místa. Z vyhlídkové plošiny získáte výborný rozhled do půvabné pahorkatiny. Na severu se nachází rozhledna Dymník, východně vrchol Luž a na západě rozhledna Jedlová. Pod hrad se dá dojet i autem a v hospůdce na hradě se pořádají nejrůznější kulturní akce. Nadějí hradu i celé oblasti je vznik Mikroregionu Tolštejn, který chce sdružit síly a prostředky ke zvýšení turistické návštěvnosti tohoto kraje.

  • Rotunda sv. Máří Magdalény na Přední Kopanině

    Rotunda sv. Máří Magdalény na Přední Kopanině

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 47,6 km od Pension PRISLIN)

    Celá rotunda je postavena ze zlaté opuky, těžené již po staletí v místních lomech. Z původního románského kvádříkového zdiva se však do dnešních dnů mnoho nedochovalo.

    Přesto si stavba dodnes podržela svoji dispozici: centrální loď je válcová, kruhového půdorysu, na východní straně je připojena nízká apsida, na straně západní pak vysoká věž čtvercového půdorysu. Dosud nejasného stáří je přístavba na jižní straně kostela: dnešní podobu získala jistě až v době moderní, ale po její východní straně je patrné osekané zdivo, které je pozůstatkem staršího přístavku - nelze vyloučit ani jeho románské stáří. Přesnější datování by však mohl přinést případný archeologický výzkum.

    Kromě okénka s pískovcovým ostěním (záklenkem) v jv. stěně apsidy (z jeho situování lze předpokládat podobné okénko i na protilehlé straně), jsou všechna okna novodobá. Pískovcový vstupní portál je jednoduchý obdélný.

    Překvapivá zjištění o vývoji stavby přinesl stavebně historický i archeologický výzkum. Je zřejmé, že věž i rotunda vznikly současně: dokladem je jednak jejich provázané zdivo v základech, jednak pravidelný čtvercový vnitřní půdorys věže, který by nevznikl v případě přístavby (naopak by kopíroval válcový plášť lodi, jako je tomu v případě jižní přístavby).

  • Kostel Narození sv. Jana Křtitele v Hovorčovicích

    Kostel Narození sv. Jana Křtitele v Hovorčovicích

    Hovorčovice, 83152

    (ve vzdálenosti 47,6 km od Pension PRISLIN)

    Nad návsí středočeských Hovorčovic stojí původně raně gotický kostel sv. Petra a Pavla ze 13.století. Po třicetileté válce byl kostel výrazně upraven a dnešní pozdně barokní podoba byla dotvořena především ve druhé polovině 18. století, kdy byla obec majetkem rodu Nosticů. Kostel je obklopen malým hřbitovem a severně od svatostánku naleznete také kostnici.

    Mše v kostele sv. Jana Křtitele probíhá každou poslední neděli v měsíci, v létě v 15:30 hodin, v zimě v 14:30 hodin.

  • Žatecká radnice

    Žatecká radnice

    Žatec, 43801

    (ve vzdálenosti 47,7 km od Pension PRISLIN)

    Radnice byla postavena r. 1362 jako tržnice sukna. V části už tehdy zasedala městská rada. Od husitských válek sloužila již celá budova městské samosprávě. Roku 1559 byla radnice přestavěna v renesančním stylu. Tehdy se v radnici nacházelo i prominentní vězení zvané rathauzní. Za třicetileté války tu byl sklad „kacířských knih“ a válečných pokut: chmele a obilí. Další přestavby vyvolalo v 18. století zřízení krajského úřadu a dva velké požáry. Tehdy vznikla současná podoba 47 m vysoké věže, která dnes slouží jako rozhledna po městě a okolí. Když se vám poštěstí z jejího ochozu uvidět hrad Hazmburk, splní se vám jedno tajné přání.

  • Zvířecí hřbitov v Bohnicích

    Zvířecí hřbitov v Bohnicích

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 47,7 km od Pension PRISLIN)

    Před bývalým ústavním hřbitovem byl z iniciativy Pavla Lukáše, založen hřbitov zvířecích převážně čtyřnohých miláčků. Je až pozoruhodné, jakou péči majitelé majitelé hrobům svých miláčků věnují. Není jim zatěžko obstarat jakýkoliv náhrobek. Jeden z majitelů nechal na hrob vytesat a přenést kus skály, na niž jeho pejskek s oblibou chodil za svou potřebou. Jiný majitel neváhal riskovat vězení, aby svému pejskovi přivezl na hrob kus Cheopsovy pyramidy, neboť prý mu to slíbil. A snad největší hrob patří dvěma vlčákům, které jejich holandští majitelé nechali pohřbít s hromadou tenisových míčků. Hroby na tomto hřbitově vypadají doslova jako malé zahrádky, jsou oploceny bílými plůtky a ozdobeny množstvím květin. Leckterý hrob ze hřbitova lidí může těmto hrobečkům závidět.

  • Kyjovský hrad

    Kyjovský hrad

    Krásná Lípa, 40746

    (ve vzdálenosti 47,7 km od Pension PRISLIN)

    Kyjovský hrad je ve srovnání s ostatními hrádky v okolí nezvykle velký a jeho účel není dodnes jasný. Archeologický průzkum, provedený v 80. letech 20. století naznačil, že se jedná spíše o staré sídliště, které zaniklo ještě před svým dokončením. Místo je dobře chráněno strmými skalními stěnami nad kaňonem Křinice a širokou průrvou je rozděleno na hlavní ostroh a větší zarovnanou plošinu, považovanou dříve za předhradí. Ta je na vnější straně ohraničena další mělkou skalní průrvou, v níž byly nalezeny pozůstatky staré pece. Zhruba uprostřed plošiny je čtvercová prohlubeň, která je někdy považována za cisternu.

    Skalní průrvou mezi plošinou a hlavním ostrohem sem z boční rokle vystupuje značená cesta a samotný ostroh je z průrvy přístupný vytesaným zalomeným schodištěm, které bylo zajištěno brankou. Z plošiny se do průrvy a ke schodišti scházelo protilehlou rozsedlinou. Na severním a západním okraji hlavního ostrohu jsou dodnes zachována čtyři podvalí, upravená ve skalních rozsedlinách, nad nimiž zřejmě stály dřevěné nebo hrázděné stavby. Přístup na hrad dnes usnadňuje množství vytesaných schodů, jejichž značná část ale pochází až z přelomu 19. a 20. století, kdy byl hrad turisticky zpřístupňován.

  • Chrám Nanebevzetí Panny Marie v Žatci

    Chrám Nanebevzetí Panny Marie v Žatci

    Žatec, 43801

    (ve vzdálenosti 47,8 km od Pension PRISLIN)

    Jde o jednu z nejvýznamnějších památek města, jejíž založení spadá do románského období. Dodnes je do značné výšky dochováno dvouvěžové románské průčelí a z původní stavby pochází patrně i reliéf s poprsím sv. Petra, zazděný po pravé straně hlavního portálu. Kostel je dále doložen v r. 1206. V letech 1340-1370 se na dostavbě tohoto kostela podílela i známá huť Petra Parléře. Základy ke zvonici byly položeny v r. 1380. V období 1724-28 byla přistavěna osmiboká kaple sv. Jana Nepomuckého, kolem r. 1740 pak bylo barokizováno západní průčelí. Věž byla postavena mezi léty 1770-1773 stavitelem. Další úpravy a doplňky byly uskutečněny v průběhu 19. stol. Autorem většiny soch na jižní straně děkanského kostela je J. K. Vetter. Na výzdobě interiérů děkanského chrámu se podílela celá řada umělců.Varhany pocházejí z 19. století. V letech 1993 a 1994 prošel chrám náročnou rekonstrukcí vnějšího pláště, takže opět patří k architektonickým skvostům města Žatce.

  • Kostel sv. Jana Křtitele v Dolních Chabrech

    Kostel sv. Jana Křtitele v Dolních Chabrech

    Bílenecké náměstí, Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 47,8 km od Pension PRISLIN)

    Dolní Chabry patří k těm obcím, které byly ve 2. pol. 20. století připojeny ku Praze. Mnoho historických památek tu nenajdeme, ale jedna patří ke skvostům románské architektury. Kostelík sv. Jana Křitele z 2. pol. 12. století si přes mnohé úpravy ponechal svou starobylou tvář. Postavili ho na návrší z algonkických břidlic, které se kdysi dávno lámaly na církevní a světské stavby. Řada chaberských stavení i kostelík samotný jsou z opuky, přesněji řečeno z písčitého spongiového pískovce, jemuž starověký stavitelé říkali „zlatá opuka“. V řádku kvádrů na vrcholu oken a ve spodní části apsidy jsou šedobílé, rezavé a žluté pískovce. V kostele najdeme pěknou románskou dlažbu a fresku z rozhraní 12. a 13. století.

  • Kapucínský klášter v Žatci

    Kapucínský klášter v Žatci

    Žatec, 43801

    (ve vzdálenosti 47,9 km od Pension PRISLIN)

    Kapucínský klášter byl založen v době největšího rozmachu kapucínského řádu u nás, ve druhé polovině 17. století. Stejně jako u jiných klášterů tohoto řádu, i tady stál u počátku stavby dobrodinec. Tento klášter byl postaven díky hraběnce Krakovská z Kolovrat. V roce 1675 přišli do Žatce čtyři první kapucíni a založili zde tzv. řádový hospic. Stavba konventu probíhala v letech 1676-1680, klášterní kostel byl svěcen až v r. 1683. Stavba byla v podstatě dokončena v roce 1684. Architektura raně barokních staveb je přiměřeně prostá. Kostel má typický rozvrh s pravoúhlým presbytářem a obdélnou lodí. Hlavní výzdoba interiéru proběhla v letech 1705-1710. Hlavní oltář je raně barokní. Klášter tvoří jednopatrová čtvercová budova. Od dvacátých let 19. století byly zahájeny zásadní úpravy, které s přestávkami trvaly až do počátku 20. století. Výsledkem je současná podoba konventu i kostela. Ke zrušení kláštera za Josefa II. nedošlo. Klášter byl zrušen až v r. 1950, a po dlouhá léta sloužil jako domov důchodců. I ten však byl v osmdesátých letech zrušen. V současné době je obnova budovy a následné využití velice žádoucí.

  • Křížová hora

    Křížová hora

    Jiřetín pod Jedlovou, 40756

    (ve vzdálenosti 48,1 km od Pension PRISLIN)

    Významné poutní místo (od 18. století) na kraji obce Jiřetín pod Jedlovou. Roku 1791 zde byla na místě původní dřevěné kaple postavena nová kaple kamenná, ale jednotlivá zastavení Křížové cesty pochází již z počátku 18. století. Roku 1969 bylo místo prohlášeno kulturní památkou a v průběhu 90. let byly všechny památky postupně zrekonstruovány. Statika kaple je ovšem dodnes vážně narušena.

  • Přehrada Naděje

    Přehrada Naděje

    místní část Naděje, Mařenice, 47156

    (ve vzdálenosti 48,1 km od Pension PRISLIN)

    Přehrada Naděje leží v hlubokém zalesněném údolí horního toku Hamerského potoka (dříve též Lužné), pod severními svahy Suchého vrchu. Postavena byla v r. 1938 pro pohon pily v osadě Hamr, kam se voda voda přiváděla potrubím v zemi. Kamenná hráz je vysoká 8 m. Hladina přehrady, umožňující pod hrází i koupání, mívá v létě zajímavé modrozelenavé zabarvení. Voda v přehradě je velmi studená.
  • Kostel sv. Václava v Žatci

    Kostel sv. Václava v Žatci

    Žatec, 43801

    (ve vzdálenosti 48,3 km od Pension PRISLIN)

    Západně od ostrohu, na němž se nachází historické jádro Žatce, je na úpatí této terasy patrný výrazný zákrut. Vytvořilo jej rameno Ohře, zvané Bačina. Zhruba uprostřed tohoto prostoru stojí kostelík sv. Václava. První zmínka o něm pochází z roku 1357, ale je pravděpodobné, že vznikl již dříve. Podle zasvěcení bychom mohli počítat s jeho založením již ve 12. století. Současná podoba je výsledkem raně barokních úprav z druhé poloviny 17. století. K téměř čtvercové lodi z hrázděného zdiva se pojí presbytář uzavřený dvěma stranami trojúhelníka. Je sklenut valenou klenbou s lunatemi a hřebínky, triumfální oblouk je půlkruhový, se seseknutou hranou a římsou. V lodi je nový dřevěný strop. V okolí kostela byl raně středověký hřbitov.

  • Sousoší Mařenice

    Sousoší Mařenice

    Mařenice, 47156

    (ve vzdálenosti 48,5 km od Pension PRISLIN)

    U silničního mostu přes Svitávku stojí sousoší z let 1831 - 33, představujících ukřižovaného Krista, sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého. Sochy byly roku 2002 díky svému špatnému stavu renovovány.
  • Vlčí hrádek

    Vlčí hrádek

    Krásná Lípa, 40746

    (ve vzdálenosti 48,5 km od Pension PRISLIN)

    Pozůstatky skalního hradu Vlčí hrádek se nacházejí na zalesněném pískovcovém ostrohu v údolí Panského potoka ve Šluknovském výběžku na Děčínsku v Ústeckém kraji. V západní části je vytesaná prohlubeň podvalí pro roubenou hradní věž a přístupová chodbička, v západní stěně prohlubně je vyryta tajemná podoba zamračeného muže. Na dalších místech jsou stopy po trámech a žlaby pro palisádu. Vlčí hrádek je volně přístupný.

    Vlčí hrádek byl zřejmě opěrným kolonizačním bodem z 1. poloviny 14. století. Jméno jeho zakladatele ani přesná historie však nejsou známy.

  • Staré Bohnice

    Staré Bohnice

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 48,5 km od Pension PRISLIN)

    Architektonické centrum starého jádra Bohnic tvoří kostel sv. Petra a Pavla a je spolu s bubenečským kostelem sv. Gotharda jedinou periférní stavbou v Praze z přelomu 18. a 19. století.

    První zprávy o samostatné farní obci v pražské diecézi jsou z let 1344 – 1350 za arcibiskupa Arnošta z Pardubic. V roce 1702 byly Bohnice připojeny k faře v Liboci a samostatná farní obec zde byla obnovena v r. 1738, kdy byla postavena i jednopatrová barokní budova fary (č.p. 4). Původně románský kostel zasvěcený pouze sv. Petru, jehož tehdejší podoba zatím není známa, byl v roce 1805 od základu klasicistně přestavěn do nynější podoby. Z původní stavby bylo ponecháno pouze zdivo po stranách vchodu. Kostel měl ještě v roce 1871 apsidu s původními okny, které později byly nahrazeny novými, jelikož je podemlela voda. Stavba byla vybudována na půdorysu řeckého kříže a v jejím západním průčelí je nízká věž. K hlavní lodi se připojují dvě obdélníková křídla, která tvoří křížovou loď. Celý kostel je zaklenut mělkou klenbou.

    Další zajímavou stavbou je bohnická fara, jednopatrová barokní budova, postavená roku 1738, fasáda kolem poloviny 19. století obnovena a její barokní členění sjednoceno a zastřeno. Stavbu kryje valbová střecha. K hlavní budově připojeno přízemní křídlo, jehož interiéry jsou klenuty plackami. Prostá brána do dvora je zaklenuta stlačeným obloukem s klenákem. Sklepy jsou klenuty valeně. Stavba fary doplňuje jádro starých Bohnic. Brána je zaklenuta stlačeným obloukem s klenákem. Kostel Sv.Václava Kostel byl v roce 1914 stavební firmou „V. Nekvasil“ dostavěn v areálu Psychiatrické léčebny v Bohnicích v secesním stylu, zasvěcený sv. Václavu. Jeho projektantem byl Václav Roštlapil. Např. zajímavé je i to, že na jeho stavbě se podíleli italští a francouzští váleční zajatci. Po slavnostním vysvěcení v roce 1919 byl předán do užívání věřícím nejen v léčebně, ale i v Bohnicích a širokém okolí.

    Katastrofou pro kostel sv. Václava byla léta 1951 – 56, kdy s dalšími objekty areálu léčebny se stal stanovištěm protivzdušné obrany Prahy a přešel do správy ministerstva národní obrany. Svého znovuzrození se dočkal až v roce 1990, kdy bylo vyhověno žádosti Psychiatrické léčebny v Bohnicích o vyklizení jeho prostor. Zároveň s tím byla zahájena i rekonstrukce. V roce 1993, po dohodě s Pražským arcibiskupstvím, byl kostel 11. února nově vysvěcen.

    Využití kostela sv. Václava není pouze v pastorační terapii. Konají se zde pro veřejnosti adventní koncerty a v jeho prostorách jsou pravidelně slouženy mše.

    Celé jádro Starých Bohnic je od roku 1993 chráněno jako vesnická památková rezervace.

  • Menhir v Dolních Chabrech

    Menhir v Dolních Chabrech

    Ládevská ul., Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 48,7 km od Pension PRISLIN)

    Původ menhiru není znám, historikové jej připisují starým Keltům. Chaberský menhir je přezdíván také jako "Kamenný slouha" a opravdu připomíná nahrbenou mužskou postavu. Jde o monolit z buližníku, tzv. prubířského kamene. Podle jedné z pověstí má být zakopán u tohoto kamene poklad. V roce 1910 se o tom chtěl přesvědčit majitel pozemku, na němž menhir stál. Při kopání sice nenašel ani hrnec se zlaťáka, ani truhličku s drahokamy, ale něco možná zajímavějšího. Ještě jeden kámen, menší a z odlišného materiálu. Zřejmě šlo o podstavec dolnokamenu, což byl kámen - stůl, tedy keltský obětní kámen. Horní desku se však objevit již nepodařilo. Jestli však šlo opravdu o podstavec obětního stolu se však už nedozvíme, neboť tento nalezený kámen se opět ztratil neznámo kam.

  • Usedlost Sanytrovka

    Usedlost Sanytrovka

    V Šáreckém údolí 56, Praha 6, Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 49,2 km od Pension PRISLIN)

    V okolí dnešní usedlosti Sanytrovka vznikla spojením tří malých viniček v poslední třetině 16. století vinice, jíž se původně říkalo Rybářka, podle jejího zakladatele Štěpána Rybáře. Roku 1642 koupil tento majetek Matyáš Erl, staroměstský měšťan a sanytrník. Podle jeho povolání získala vinice nové jméno. Patrně on zde zbudoval jakési stavení, které se po jeho smrti v roce 1689 připomíná v písemnostech jako Sanytrova chalupa. Ve 20. letech 20. století byl objekt přestavěn do dnešní podoby rodinné vily.

  • Zámek Červený hrádek

    Zámek Červený hrádek

    Červený Hrádek 1, Jirkov, 43111

    (ve vzdálenosti 49,3 km od Pension PRISLIN)

    Barokní zámek Červený hrádek se nachází v půvabném prostředí uprostřed parku a okolní obory, v blízkosti rybníka. Expozici doplňuje řada aktuálních akcí, jejichž profil stejně jako doplňkové služby můžete nalézt na webových stránkách níže. Nalezente zde tyto stálé expozice: * Pohádkový svět Vítězslavy Klimtové - říše víl, skřítků a strašidel. * Svět loutek rodiny Kopeckých - Karel Matěj Kopecký a Karel Kopecký přivezli na 20 dřevěných loutek, z nichž nejstarším je více než 200 let. * Kinetické dřevořezby Jiřího Špinky - unikátní hodiny celé ze dřeva poháněné dřevěným strojkem. * Výstava letecké archeologie - ukázka fragmentů leteckých soubojů nad zdejší oblastí za 2. světové války a dobové dokumentace. * Technické muzeum - jízdárna - výstava historických hasicích přístrojů, koněk a přilbic. Jsou tu k vidění i řemeslné stroje. * Výstava starých hraček aneb "S čím si hrál náš dědeček".
  • Hrad Krásný Buk

    Hrad Krásný Buk

    Krásná Lípa, 40746

    (ve vzdálenosti 49,4 km od Pension PRISLIN)

    Hrad Krásný Buk stával asi 0,5 km západně od stejnojmenné osady. Jeho sporé zbytky se dochovaly na nevýrazném zalesněném návrší nad severním okrajem údolí říčky Křinice. O založení hradu se nezachovaly žádné zprávy, ale pravděpodobně vznikl ve druhé polovině 13. století. Jeho zakladatelem mohl být některý člen rodu Markvarticů.

    Nejstarší písemná zpráva o hradu pochází ale až z roku 1319. Krásný Buk se brzy poté stal majetkem Vartenberků. Krásný Buk byl v roce 1339 dobyt a zničen. Protože noví majitelé přenesli centrum panství na opravený hrad Tolštejn, zůstal Krásný Buk v troskách a nebyl již nikdy obnoven.

    Hrad stál na nevelkém žulovém vršku, který byl od severu chráněn údajně čtyřmi valy s příkopy. Ze samotného hradu již mnoho nezůstalo. Kromě několika nepatrných zbytků zdí se na vrcholku dochovaly asi 2 m silné kamenné základy válcové věže, za níž na sníženém místě zřejmě stával původní dřevěný hradní palác.

  • Zřícenina Baba

    Zřícenina Baba

    Praha, 16000

    (ve vzdálenosti 49,5 km od Pension PRISLIN)

    Výrazný holý výběžek nad Vltavou čítá svojí historii až do dob pravěku - sídliště z pozdní doby kamenné bylo hrazeno jednak příkrým srázem k řece, ale také až 6m širokým příkopem s palisádou. Dnes tvoří z daleka viditelnou dominantu malá zříceninka - ať už viničního lisu, kaple, nebo letohrádku poničeného bavorskými a francouzskými vojsky v polovině 18. století (podle toho, která teorie o původu stavby je vám bližší).

    Název tohoto návrší na levém břehu řeky Vltavy je doložen písemnými prameny od 15. století. Archeologické nálezy ze 70. let 20. století potvrdily osídlení této lokality již v mladší době kamenné. Na vrcholu skály se tyčí půvabná zřícenina budovy, která bývá pokládána za zbytek viničního lisu. Tamější vinice byla založena roku 1622 novoměstským měšťanem Jindřichem Žežulem, avšak vlastní lis spolu s letohrádkem dal v místě postavit po roce 1650 tehdejší majitel vinice Servác Engel z Engelflussu. Po něm se stal majitelem nemovitosti děkan metropolitní kapituly u sv. Víta Tomáš Jan Pešina z Čechorodu, který ji v roce 1673 koupil. Proto bývala v té době vinice označována jako Děkanka nebo Čechorodka. Za válek o rakouské dědictví byl ve 40. letech 18. století letohrádek vypálen a pobořen. V roce 1748 koupila pozemky A.T.Lohnerová, která je připojila ke svému šáreckému hospodářskému dvorci. Až v roce 1858 byl pozůstatek budovy letohrádku při stavbě železnice z Prahy do Podmokel upraven péčí státní dráhy v romantickém duchu v půvabnou dnešní dominantu na ostrohu nad řekou Vltavou.

  • Sukova vila

    Sukova vila

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 49,5 km od Pension PRISLIN)

    Vila stavitele Václava Suka patřila k největším objektům vilové kolonie na Babě (ulice Na Ostrohu, č. p. 29). Architektka Hana Kučerová-Záveská vyprojektovala dům pro pětičlenou rodinu s pomocnicí v domácnosti se samostatnými byty domovníka a řidiče. Byla zde i samostatná místnost pro archiv. Formálně čisté ztvárnění rodinného domu vycházelo ze zásad, které ve své francouzské tvorbě uplatňoval Le Corbusier. Hlavní obytné místnosti, tvořící v přízemí souvislý prostor, se navenek uplatňovaly pásem průběžného okna a vůči hale při schodišti byly uzavřeny organicky prohnutou příčkou. Do zahrady se setupovalo po schodišti z verandy. V prvním patře měly ložnice přímý přístup na průběžný balkon a z něj na velkou nárožní terasu, která byla zrušena. Na přelomu 30. a 40. let bylo domovní průčelí obloženo keramickými dlaždicemi. Po roce 1948 vila sloužila jako nájemní dům se třemi byty.

  • Kostel Sv.Petra a Pavla Unhošť

    Kostel Sv.Petra a Pavla Unhošť

    Unhošť, 27351

    (ve vzdálenosti 49,6 km od Pension PRISLIN)

    Kostel je dominantou města Unhošť, které se nachází nedaleko Kladna. Byl postaven v 14. století je Unhošťskou nejstarší památkou. První doložená zmínka o kostele je z roku 1329. Na počátku 18. století byl barokně přestavěn. V sedmdesátých letech 20. století bylo do kostela instalováno 6 nových zvonů.
  • Kostel sv. Matěje v Praze-Dejvicích

    Kostel sv. Matěje v Praze-Dejvicích

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 49,7 km od Pension PRISLIN)

    První zmínka o kostelu sv. Matěje pochází z roku 1404. Podle pověsti založil kostel roku 971 kníže Boleslav II. na místě, kde byla za tzv. dívčí války údajně pohřbena zmasakrovaná Ctiradova družina. V roce 1770 byl starý kostel zbořen a v letech 1770-71 byl péčí probošta metropolitní kapituly u sv. Víta na Hradě pražském Františka Strachovského rytíře ze Strachovic na jeho místě postaven kostel nový, ve stylu pozdního baroka. Vnitřní zařízení kostela je rokokové. Hlavní oltář sv. Matěje zdobí obraz namalovaný patrně Kristianem Dittmannem. Kostel má tři zvony, z nichž dva byly roku 1787 přeneseny od sv. Vavřince na Petříně, stejně jako křtitelnice, která byla původně v kostele sv. Jiří na Pražském hradě. V noci z 13. na 14.3.1840 zapálil blesk chrámovou věž a těžce ji poškodil. Kolem kostela se rozkládá hřbitov s hrobkou svatovítských proboštů a s hroby mnoha významných osobností.

  • Hradiště Šárka

    Hradiště Šárka

    Praha, 16000

    (ve vzdálenosti 49,7 km od Pension PRISLIN)

    Hradiště Šárka bylo vybudováno nad soutěskou Džbán a na Kozákově skále. Oblast tohoto území byla osídlena již ve starší době kamenné. V 6. století sem přišli slované. V 7. až 8. století tu slované vybudovali rozlehlé trojdílné hradiště, jež zaujímalo plochu 25 ha. Hradiště bylo ze tří stran chráněno strmými skalními srázy a na čtvrté straně byly hradby a valy. Pozůstatky tohoto hradiště, především valy jsou tu vidět dodnes. Před vybudováním Pražského hradu bylo toto hradiště významným centrem širokého okolí. Hradiště zaniklo na konci 9. století. V roce 1995 bylo území bývalého hradiště vyhlášeno Národní kulturní památkou.
  • Poláčkův dům

    Poláčkův dům

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 49,7 km od Pension PRISLIN)

    Dům Václava Poláčka v Praze-Dejvicích (ulice Na Babě) projektoval arch. Jan Koula. Konstrukci jeho domu tvoří železo-betonový skelet, výplň je z dutých cihel. Střecha je rovná využitá jako terasa s nádherným výhledem. Obytné prostory jsou orientovány k jihu, v přízemí je obývací pokoj a kuchyň, v patře dvě ložnice, ve vstupním podlaží je garáž. V roce 1939 byla provedena přístavba na severní straně. Zatímco ostatní domy osady Baba měly vesměs teplovodní ústřední topení s kotlem na pevná paliva, Poláčkův dům tvořil výjimku. Byl vybaven tehdejší novinkou, horkovzdušným topením Etna.

    Když byl za války Poláček propuštěn z Topičova nakladatelství založil si vlastní. Poláčkovo nakladatelství se stalo brzo pojmem. Vydal například dnes již legendární šestisvazkový soubor Zmizelá Praha, monografie o břenovském klášteře, dvě knihy ze zamýšlené řady Osmero knih o Praze a další. Za obrovský přínos české knižní kultuře Václava Poláčka ocenil i minulý komunistický režim. Dne 24.2.1967 odevzdal primátor Prahy Ludvík Černý nakladateli Poláčkovi Cenu města Prahy. Paradoxní je že právě komunistický režim se postaral o zánik nakladatelství.

    Václav Poláček zemřel 13.4.1969 a za účasti svých četných přátel byl pohřben na hřbitov u dejvického kostela sv. Matěje. Genius loci domu však pokračuje dále a to v osobě předního českého výtvarníka Václava Ševčíka. Ten se v roce 1964 stal majitelem 3/4 domu a v roce 1971 odkoupil od Poláčkova dědice zbývající 1/4.

    Ševčík byl členem Společnosti pro lidská práva a Sokola. Václav Ševčík vytvořil i několik plakátů protestujících proti vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. V roce 1969 byla v Praze uspořádána výstava Angažovaný plakát, kterou normalizační moc předčasně ukončila. Po založení Charty 77 začal Ševčík opět vytvářet angažované plakáty, a třebaže byly prezentovány jen nejbližšímu okruhu jeho přátel, byly trnem v oku komunistického režimu. Navíc ve svém domě na Babě pořádal večery politických, kulturních a hudebních besed a přednášek. Častými návštěvníky byly Václav Havel, Petr Pithart, Jiří Dienstbier, Eva Kantůrková a další. Dne 11.3.1985 provedla Stb v domě razii a účastníky soukromého kulturního večera předvedla k výslechům do Bartolomějské. Došlo k zabavení 17 plakátů a k perzekuci Václava Ševčíka a členů jeho rodiny. Odebraná díla včetně dalších zabavených věcí mu byla vrácena až v roce 1990.

  • Paličkova vila

    Paličkova vila

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 49,7 km od Pension PRISLIN)

    Paličkova vila stojí v ulici Na Babě (č. p. 9), v pražské čtvrti Dejvice. Její původní plán vypracoval roku 1928 holandský architekt Mart Stam. Jedním z jeho charakteristických rysů projektů bylo odhalení struktury nosné konstrukce stavby, v původní verzi Paličkovy vily formálně jasně definované. Podle původního projektu měl dům jiné proporce. Obývací pokoj směrem do zahrady rozšiřoval úsek vyložený na pilířích, který nesl při horním podlaží terasu. Rozdíly bychom nalezli i v dispozici prvního patra s ložnicemi a pracovnou. Před realizací stavebník Jiří Palička s nevalnými výsledky plány přepracoval. Provedl celkové zahuštění, které mělo za následek uzavření obývacího pokoje vůči původně zamýšlené vyhlídce i vůči zahradě, přístupné nyní pouze zprostředkovaně přes spojovací pokoj a terasu.

  • Zámek Jenerálka

    Zámek Jenerálka

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 49,8 km od Pension PRISLIN)

    Jedná se o rozsáhlý areál budov a volných prostranství. V raném středověku i později tudy procházela kolem Jenerálky velmi důležitá komunikace. Ta směřovala od Prahy k Horoměřicům, Tursku a dále na sever. Bývalý hospodářský dvůr Jenerálka č. p. 2308 se zahradou pochází pravděpodobně z konce 18. století. Pozdější výrazná neobarokní přestavba setřela původní architektonický výraz i charakter staveb. Obytné budovy tím získaly spíše zámeckou podobu. Objekt č. p. 2309 je bývalý hostinec a čp. 2310 bývalá kovárna.

    V roce 1922 koupila Jenerálku kancelář československých legií a Podpůrného fondu legionářského, který předělal objekt na domov legionářů-invalidů. Byly změněny vnitřní dispozice a touto přestavbou byly získány obytné místnosti pro 150 chovanců a nezbytné společenské prostory jako kuchyně, jídelna, prádelna, sušírna, koupelny, hovorna, knihovna, čítárna a herna. Jako novinka bylo zavedno ústřední topení.

    V srpnu roku 1942 po atentátu na Reinharda Heydricha byla Jenerálka dočasně přeměněna na Kinderheim – Dětský domov. Nacisté zde schromáždili na 48 dětí ve věku od 3 do 14 let, sirotků, jejichž rodiče byli popraveni, nebo zmizeli v pekle koncentračních táborů. O děti se staraly dvě ošetřovatelky které v podstatě, nehledě k věku dětí zajišťovaly vojenský režim dne. Pokud se šlo na vycházku, šly děti ve dvojicích. Skupinu vedla ošetřovatelka s policistou a zástup uzavíral opět policista. Protože podle nacistů docházelo k nežádoucímu kontaktu obyvatelstva s dětmi byla za tímto účelem uzavřena část Tiché Šárky. Kinderheim na Jenerálce skončil dnem 14.4.1944 kdy byly všechny děti odvezeny do internačního tábora Svatobořice na jižní Moravě.

    Na samém konci války nechal na Jenerálce Karl Hermann Frank internovat celou řadu politiků, dosud vězněných na různých místech a vykonával na ně neúspěšný nátlak, aby vytvořili novou vládu a převzali správu české země. Za minulého režimu v objektech sídlil národní podnik Tesla – vakuová technika. Objekty zámečku se dostaly do katastrofálního stavebního stavu.

    Po roce 1990 byly technické prostory zrušeny a byla vypsáno výběrové řízení na nové využití objektu. Zájem projevili mimo jiné také politik a hudebník Michael Kocáb a Čechoameričan Boris Korbel. Záměrem bylo zřídit tu hotel a byznyscentrum. Akle pro velké náklady z těchto záměrů sešlo. Formou přímého prodeje nakonec objekty získala baptistická církev, která zde zřídila Mezinárodní baptistický teologický seminář.

  • Dubový mlýn

    Dubový mlýn

    K Dubovému mlýnu 4, Praha 6, Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 49,9 km od Pension PRISLIN)

    Dubový mlýn je doložen v pramenech na konci 16. století jako majetek strahovských premonstrátů, ale založen byl pravděpodobně již v 15. století. V první polovině 19. století objekt krátce po sobě třikrát vyhořel a od roku 1860 přestal fungovat jako mlýn. K roku 1862 se o Dubovém mlýně mluví pouze jako o usedlosti. Od té doby zde vznikaly různé výroby jako slévárna, kovárna, truhlárna. V roce 1919 zde byla umístěna výroba topných zařízení a radiátorů. O 10 let později se ale továrna dostala do finančních problémů a výroba byla zlikvidována. V roce 1940 koupil Dubový mlýn od Živnobanky továrník Jindřich Jelínek za 1 milion korun pro svou ženu Jarmilu, rozenou Žižkovou z Trocnova. Jelínek nechal objekt rozšířit a zřídil zde farmu pro chov domácího zvířectva a drůbeže, v pařeništích pěstoval žampiony a lanýže. Na farmě byl zaměstnán i bratr Jelínkovy manželky, údajně přímý potomek Jana Žižky. Po válce byla firma zestátněna, přesto byl ale Jelínek svými zaměstnanci zvolen za národního správce. Avšak ještě téhož roku se pro jistotu vystěhoval do Kanady. Dubový mlýn převzal n.p. Korek Klášterec n. Ohří a začal zde vyrávět zátky a hliníkové uzávěry. Výroba zanikla do roku 1980 a Dubový mlýn je dnes opět v soukromých rukou.

WEB UKLADÁ COOKIES

Používáním tohoto webu souhlasíte s ukládáním cookies na Váš počítač.